Hospodářská krize, její příčiny a možná řešení. (Zkrácená verze.)

Ke svým úvahám jsem se dostal tím, že jsem přemýšlel nad společenskými zákony, které byly svou důležitostí v Bibli povýšeny na boží zákony. V páté knize Mojžíšově je uvedeno v 15. kapitole: „1 Každého sedmého roku budeš slavit léto promíjení dluhu. 2 Toto je způsob promíjení dluhu: Každý věřitel svému bližnímu promine, co mu půjčil. Nebude na svého bližního, svého bratra, naléhat, protože je vyhlášeno Hospodinovo promíjení dluhu.“ Proč se stal tento příkaz součástí náboženství? Domnívám se, že ekonomické krize jsou stejně staré jako vynález peněz – dluhopisů a jejich úročení. Lze si přestavit, že vždy po několika letech požadovali věřitelé po dlužnících na úrocích více peněz, než kolik byli dlužníci jako celek schopni vyprodukovat. Celá společnost se pak dostala do hospodářské krize. Starozákonní vladaři a kněží pravděpodobně vypozorovali výše uvedenou příčinu krizí a vyhlásili jako boží zákon, že každý sedmý rok musí věřitelé odpustit dluhy svým dlužníkům. Vlivem krize jsou dluhopisy tak jako tak bezcenné, tak proč je prostě rovnou nezrušit a bez krize? Tím se udržovala stálá a dlouhodobá rovnováha mezi peněžní zásobou a množstvím statků ve společnosti.

Důvod vzniku krize se od té doby nezměnil. Princip je stále stejný. Peněžní zásoba roste rychleji než statky. Peněžní zásoba M3 roste vlivem úročení přibližně exponenciálně v čase a růst statků v čase je přibližně pouze lineární. Závislost růstu peněžní zásoby na úrocích má tvar písmene U jak jsem to již zveřejnil v časopise Financial Review 5/98 v článku „Vysoké úroky nebo hospodářský růst?“. Během několika desetiletí tak dojde k situaci, že věřitelé v souhrnu požadují po dlužnících na úrocích více peněz, než kolik jsou dlužníci schopni vyprodukovat dohromady. Tím je zaděláno na hospodářskou krizi. Rozdíl mezi množstvím peněz a statků v oběhu je zmírňován průběžnou malou inflací, která dluhy znehodnocuje. Další oddálení krize je možno dosáhnout snižováním výrobních nákladů dlužníků například lacinější technologií.

Protože existující reálné statky již nedokáží pokrýt požadavky expandujících finančních trhů, bývají uměle vytvářeny deriváty cenných papírů jejichž hodnota bývá jen virtuální a je založena jen na víře obchodníků, kteří s nimi obchodují. Za nic reálného se obvykle nedají směnit.

Pro dokumentaci svých názorů uvádím graf vývoje reálného HDP a peněžní zásoby M3 v USA. Viz graf pod článkem.

Je z něj patrné, že jednoho dne musí nastat to, že požadované úroky z dluhů budou větší než přírůstek reálného HDP. Exponenciála nakonec roste rychleji než přímka. To se stalo v USA roku 2008. Hypotéční krize spustila domino efekt. Současná krize se zastaví až bude většina dluhopisů zničena a přírůstek reálného HDP bude větší než přírůstek peněžní zásoby.

Návrhy jak čelit hospodářské krizi. Základem je dlouhodobě udržet množství peněz a množství statků v oběhu v rovnováze. Předkládám několik možností jak toho dosáhnout. A) Kontrola množství úročených peněz státním úředníkem. B) „Muslimské neúročené bankovnictví“. C) Povinnost odpouštět dluhy jak je to uvedeno ve Starém zákoně. D) Možnost platit své dluhy svými pohledávkami. E) Fyzická likvidace velké skupiny věřitelů. Domnívám se, že takhle rázně hospodářskou krizi ukončili nacisté ve třicátých letech minulého století, když zbavili židy – věřitele občanských práv a povraždili je. Mnoho dluhopisů v nacistickém státě tím přestalo existovat. Nedoporučuji! A doufám že to nebude zavedeno! F) Los určí které úroky budou zrušeny. G) Do oběhu se budou vydávat pouze dluhopisy kryté reálnými statky nebo speciálně energií.

Celkem oprávněná námitka proti omezení nadměrného růstu peněžní zásoby je, že by se tím ekonomika celkově zpomalila. Proto je jen malá šance, že omezení bude zavedeno. Bohužel nejreálnější scénář je, že se se k omezení nadměrného růstu peněžní zásoby nepřistoupí a situace se bude řešit postaru inflací s tím, že se bude doufat, že nepřeroste v hyperinflaci. Kráceno.