Vánoce mají také hrůzostrašnou a krvavou minulost

Dnešní Vánoce si spojujeme s rodinnou pohodou, cukrovím a blikajícími světýlky. Jejich kořeny sahají až do doby, kdy byly zimní svátky skutečně zkouškou přežití.

Křesťanské svátky připomínající narození Ježíše Krista se slaví již od 2. století, ovšem historicky navazují na pohanské oslavy zimního slunovratu, který představoval okamžik, kdy světlo umíralo, a lidé věřili, že temné síly mají absolutní moc. V noci se měla otevírat hranice mezi živými a mrtvými, což byl důvod pro zapalování obrovských ohňů, které měly zastrašit duchy, démony a hladové přízraky. Obětiny však nebyly symbolické, prolévala se nejen krev zvířat, ale podle některých pramenů dokonce i krev dětí. Ať už byly tyto oběti skutečné nebo ne, samotný fakt, že se o nich psalo ukazuje, jak extrémní strach vládl tehdejším zimám. V severských zemích se během svátku Jul prováděly krvavé rituály, při nichž byla zvířecí krev stříkána na oltáře, zdi i účastníky obřadu. V legendách se tou dobou objevovala přízračná armáda mrtvých vedená Odinem, která údajně unášela každého, kdo se odvážil ven. Není divu, že si každý přál být uschován v nějakém obydlí.

V Alpách lidé prchali před Krampusem, rohatým démonem, jenž trestal neposlušné děti a podle pověr je vláčel do lesa. Nad tím vším bděla bohyně Perchta, která měla hříšníky trestat tak, že jim rozpárala břicho a nacpala ho slámou. Slované se zase báli Morany, temné bohyně zimy, smrti a úpadku, která svým dotykem údajně přinášela mráz, nemoc a šílenství. Zimní období tehdy nebylo o lásce, ale o strachu, krvi a zoufalé snaze přežít další den. Hostiny, které se konaly, nebyly slavnostní, ale spíš posledním lidským výkřikem v době, kdy smrt číhala všude. Křesťanství tyto rituály postupně přeměnilo na mírnější tradice, ale jejich temné kořeny zcela nezmizely. Vánoční stromeček byl kdysi ochranným amuletem proti zlým duchům. Adventní svíce jsou vzdálenou ozvěnou ochranných ohňů zapalovaných proti temnotě. Dokonce i koledování má původ v maskovaných průvodech, které měly vyhánět démony a uklidnit mrtvé.

A dnes? Svátky, které kdysi byly časem strachu z duchů, bohů a zimní smrti, se změnily v období reklam, slev a nákupních košíků. Dnes místo strachu z démonů se bojíme, že doručení dárků nestihnou přijít do Štědrého dne. Extrémní polarita je skutečně absurdní. To, co začalo jako nejtemnější a nejkrutější čas roku, se proměnilo ve svátky světel, dárků a přejídání. A možná právě proto mají Vánoce dodnes zvláštní sílu, protože v sobě patrně nesou tisíce let lidského strachu a boje s temnotou.