Praha jako cíl jaderného útoku v roce 1948

V roce 2015, kdy americký Národní bezpečnostní archiv odtajnil některé dokumenty z období studené války, byla zveřejněna informace, že Praha byla zařazena mezi potenciální cíle jaderného útoku.

Maketa atomové bomby, která vybuchla nad Nagasaki v roce 1945. Foto: Adriana Miková (Nagasaki Atomic Bomb Museum 2025)

Československo, které bylo považováno za strategický bod v srdci Evropy, se objevila na seznamu 61. cílů jaderného bombardování USA. V roce 1948 Československo zažilo komunistický puč a stal se součástí sovětského bloku, započala tím studená válka mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. V této době byly vypracovány plány, které zahrnovaly potenciální použití jaderných zbraní na cíle v zemích pod sovětským vlivem. Praha byla považována za jedno z klíčových měst v sovětské sféře vlivu, a proto se stala jedním z hlavních cílů v případě jaderného konfliktu. Plán zahrnoval použití jaderných bomb k zajištění vojenské dominance, ale také jako prostředek pro vyvolání psychologického efektu na politické vedení států východního bloku. Spojené státy zahrnuly Prahu do svých jaderných plánů proto, že Československo bylo v té době klíčovým státem sovětského bloku, což znamenalo, že jeho politická a vojenská stabilita byla považována za důležitou pro sovětskou sféru vlivu.

Praha byla nejen politickým centrem země, ale i významným průmyslovým a dopravním uzlem, což ji činilo cenným cílem pro vojenské plány. Na Slovensku se to týkalo především měst jako Bratislava, Košice a Komárno. Jedním z dalších dokumentů je Memorandum společného zpravodajského výboru pro ministra války a náčelníka štábu USA, který zmiňuje Československo v souvislosti s jeho významem pro sovětskou vojenskou strategii. Další zmínka z tehdejšího kritického období je záznam R. Gordona Arnesona, který sloužil na ministerstvu zahraničí jako zvláštní asistent zabývající se záležitostmi atomové energie. V něm se uvádí odhady o produkci uranu v zemích jako Československo, což naznačuje jeho význam v kontextu jaderných zbraní.

Počet jaderných hlavic příslušných státu světa. Foto: Adriana Miková (Nagasaki Atomic Bomb Museum 2025)

Tento incident v historii studené války podtrhuje, jak blízko byl svět jaderné válce v okamžicích nejvyššího napětí. Československo, jako klíčová součást východního bloku, se stalo nejen politickým centrem, ale i jedním z vojenských cílů v rámci amerických plánů. Dnes, když se na tuto část historie díváme zpětně, si můžeme lépe uvědomit, jak obrovská hrozba jaderného konfliktu visela nad Evropou v prvních letech po druhé světové válce.