Frederick Douglass - otrok, který předčil bělochy

Frederick Douglass byl otrok narozený v Marylandu roku 1818. Jeho původní jméno bylo Frederick Augustus Washington Bailey.

Frederick Douglass – kolem roku 1879 (foto je volným dílem a splňuje podmínku stáří vyšší 100let)

Od dětství čelil tvrdému a krutému zacházení, což bylo běžné pro otroky té doby. Vzhledem k tomu, že otroci neměli právo na vzdělání, bylo Douglassovým největším tajemstvím jeho schopnost číst a psát. Naučil se to tajně, což v něm vzbudilo silný zájem o svobodu a vzdělání. Nakonec se rozhodl uprchnout z otroctví, což se mu podařilo v roce 1838. Po útěku do New Bedfordu v Massachusetts přijal ve svých dvaceti letech jméno Frederick Douglass. Velmi záhy se stal známým v abolicionistickém hnutí a začal veřejně vystupovat proti otroctví. V roce 1845 publikoval svou první autobiografii, která se stala bestsellerem a byla přeložena do několika jazyků. Douglassovým cílem bylo ukázat světu hrůzy otroctví, které sám prožil. Jeho autobiografie se stala jedním z nejdůležitějších dokumentů v historii abolicionistického hnutí, jehož hlavním cílem bylo zrušení otroctví a obchodu s otroky.

Douglass také začal psát pro noviny a stal se silným hlasem pro rovnost práv Afroameričanů. V roce 1847 začal vydávat dokonce vlastní noviny s názvem The North Star. Noviny se staly platformou pro abolicionisty, kteří usilovali o zrušení otroctví. Jeho fenomenální řečnické schopnosti mu umožnily ovlivnit širokou veřejnost, včetně mnoha bílých lidí, kteří podporovali zrušení otroctví a zásadně se o něj zasloužili. Během americké občanské války Douglass aktivně podporoval Unii a jejím vojákům poskytoval důležitou morální podporu. Po válce Douglass tvrdě bojoval za právo Afroameričanů na hlasování a rovnost před zákonem. V roce 1870 se stal jedním z prvních Afroameričanů, kteří se zúčastnili politiky na federální úrovni. Stal se poradcem prezidenta Abrahama Lincolna a později také konzultantem pro jeho nástupce, Andrewa Johnsona.

Douglass měl dvě manželky. Jeho první manželkou byla Anna Murray, se kterou měl několik dětí a byla klíčovou postavou v jeho útěku z otroctví, která ho vždy podporovala v jeho intelektuální činnosti. Dva roky po její smrti si vzal o 20 let mladší Helen Pittsovou, která byla běloška, což vyvolalo ve společnosti silnou kritiku. Tento sňatek vyvolal silné kontroverze proto, že mezirasové manželství bylo v té době v mnoha oblastech Spojených států naprosto neakceptováno. Douglass se rozhodl provdat za Helen i proto, že věřil v rovnost ras a viděl v tomto manželství projev svého celoživotního boje za rasovou spravedlnost. Douglass byl do smrti přesvědčený, že manželství s Helen bylo symbolem jeho osobního boje za rasovou rovnost. Také to zdůvodňoval tím, že jeden z jeho rodičů byl černý, tak měl černou ženu a druhý z rodičů bílý, tak měl po smrti manželky následně bílou ženu. Snažil se vštípit společnosti, že toto jeho rozhodnutí byla jedna z podstat rasové rovnocennosti. Helen se po jeho smrti věnovala řadě aktivitám v oblasti práv žen a Afroameričanů. Obě manželky měly na Douglasse obrovský vliv a výrazně profilovaly jeho život. Anna ho podporovala v jeho boji za svobodu a rovnost, zatímco Helen se po jeho smrti zasloužila o zachování jeho odkazu. Jeho rodinný život byl silně ovlivněn jeho veřejným působením a bojem za svobodu a práva. Douglass se ale věnoval i výchově svých dětí, které se stali aktivními obhájci práv Afroameričanů.

Frederick Douglass byl ovlivněn několika významnými osobnostmi, kteří formovali jeho život a filozofii. Někteří z těchto vzorů byli i běloši, kteří mu pomohli na jeho cestě k osvobození. Mnozí z nich byli aktivisté, kteří ho inspirovali v jeho boji za svobodu a rovnost. Například Harriet Tubmanová, bývalá otrokyně, která se stala známou díky své roli v podzemní železnici, která pomáhala dalším otrokům uprchnout na sever. Tubmanová byla pro Douglasse symbolem odvahy a obětavosti v boji proti otroctví. Další významnou osobou v jeho životě byl jeho mentor a přítel William Lloyd Garrison, který ho inspiroval k tomu, aby veřejně vystupoval proti otroctví. Díky své dokonalé výřečnosti se nakonec stal jedním z nejvlivnějších abolicionistických hlasů. Velký obdiv měl k Toussaintu Louverturovi, černému vůdci haitské revoluce, která vedla k osvobození Haiti od francouzské koloniální nadvlády. Frederick Douglass také čerpal inspiraci z práce filozofů jako byl například John Locke, který psal o svobodě a lidských právech. Nicméně byl to především Malcom X, který Lockeho filozofii pojal ze všech nejpraktičtěji. Jonh Locke opravňoval násilí toho, kdo je napaden slovem nebo činem proti životu, svobodě či majetku. Byl přesvědčen, že tím útočník přivádí oběť do válečného stavu. Nicméně nejradikálnější vliv na Douglasse měl David Walker, aktivista a spisovatel, který otevřeně vyzýval černochy k odporu proti otroctví.

Frederick Douglass byl jedním z nejvýznamnějších černých aktivistů 19. století. Jeho spisy, projevy a příkladný život byly inspirací pro mnoho lidí nejen v Americe, ale po celém světě. Douglassovo odhodlání k rovnosti a lidským právům se promítlo do jeho celoživotní práce. Mnozí ho považují za jednoho z největších bojovníků za lidská práva v historii. Jeho odkaz žije dál prostřednictvím jeho spisů a nadále ovlivňuje současné hnutí za rovnost a spravedlnost. Douglassova smrt v roce 1895 neoznámila konec jeho vlivu na americkou společnost, stále jsou jeho ideály a hodnoty relevantní i v současnosti. Jeho neúnavný boj proti útlaku a jeho víra v sílu vzdělání a rovnosti pro všechny jsou důležitými pilíři moderního pojetí lidských práv. Douglassovo dědictví je živé v mnoha organizacích, školách a výzkumech, které se zaměřují na boj proti rasismu a za svobodu.