Robert Fico: Příští český prezident?

aneb   Stručný návod jak rozdělit Česko. Chtěl jsem u tohoto stručného perexu skončit, ale idnes hlásí, že to je moc krátké. Jenže já nechci, aby to bylo delší.  

No, jistě nejsem jediný, kdo si toho všimnul, nicméně úvahy na toto téma se takřka nevyskytují: Pan předseda Babiš kroky pro některé nápadnými, pro některé nenápadnými, má tu v Česku čím dál tím víc navrch. Muž, jenž napřed hlásil, že nechce být politikem, přinejmenším ne aktivním či vládnoucím, aktuálně řídí vládu (tak jako každý ministr financí), obsazuje ministerstva a státní podniky, o funcích v komunální politice nemluvě. Za mohutné podpory vlastního i veřejnoprávního media, s podporou reklamních agentur, je aktuálně na politické špici. Nezabývá se přitom tak banálními nesmysly, jako je islámský stát, Ukrajina, či Brusel. Jde po podstatě věci: Po funkcích a lidech, které si tam přeje.

To obsazení funkcí vhodnými lidmi má samozřejmě ještě svoje mezery: Zejména ještě nedošlo na policii, resp. na orgány činné v trestním řízení obecně.

Je potřeba se posunout o level výš: Tak dlouho opakovat, že republika je rozdělena či rozložena, až z toho budou předčasné volby. Čím dřív tím lépe, v řádném termínu by mohlo být pozdě.

Pak by mohlo dojít i na tu funkci všech funkcí: Ta prezidentská je zatím jedna z mála, na které není Slovák. Pana Fico jsem dal do nadpisu, protože vím, že v minulých volbách o tento post velmi usiloval, ale nepodařilo se mu to. Ale, řeknete, toho by lidi volili? Proč ne, když zvážíte možné protikandidáty: Z Ameriky by zase přiletěl Švejnar, většina v úvahu přicházejících kandidátů to už před nedávnem zkoušela, takže myslím raději zůstanou na svém, pana Kocába by asi Morava nevolila, a ten starý pán, který je tak oblíbený – nemyslím, že by se na to hodil, pokud by během inauguračního projevu musel dvakrát na malou. A že pan Fico není český občan? Bude-li to potřeba, stane se tak během týdne. Navíc je ostřílený politik a kámoš pana Sobotky; to nemá chybu.

Nicméně napřed je potřeba „poděkovat“ tomu stávajícímu. V tomto duchu jsou nasazeny silné zbraně: Zeman svými názory rozděluje společnost, myslí si dvě třetiny lidí, hlásá jeho médium a zároveň vyvěšuje na hlavní stranu blogy na toto téma; veřejnoprávní televize už se snaží nic nemaskovat: nenávidí ho a dává to neskrývaně najevo.

A jak je to s tím návodem na rozdělení Česka? Není to složité: Napřed něco říkáte a přitom se necháte zvolit tím nejdemokratičtějším ze všech možných způsobů. Pak říkáte pořád totéž, co předtím. Činíte tak přesto, že vám jistý hudebník, bývalý ministr financí, američtí činitelé a domácí soukromá a veřejnoprávní media říkají, abyste říkal něco jiného. Je to vrtění psem jak vystřižené: Pravdou je opak – za prvé Česko je rozdělené už léta a za druhé jsou to právě ti hudebník, bývalý ministr financí, američtí činitelé včetně k tomu účelu čerstvě dodaného velvyslance a domácí soukromá a veřejnoprávní media, kteří to rozdělení prohlubují, a nutno říct, že se jim to velmi daří.

Nebo bychom byli tak rozděleni, kdyby nebylo těch hlasatelů? Napadlo by vás, že Zeman je „tiskový mluvčí Kremlu“, kdyby to neřekl jakýsi Biden a kdyby to média nedala na první stranu? My taky neříkáme, čeho je hlasatel Biden, McCain apod. A kdybychom to náhodou řekli, byla by to v USA zpráva číslo jedna?

Tak, říkáte, on ten Mikeska žije v konspiračních teoriích! A já říkám: Kéž by zůstalo jen u nich.