O čem bychom v Brně neměli hlasovat a o čem ano

Záležitost brněnského nádraží je v Brně otázkou číslo jedna. ANO a Žít Brno je to jedno.

Proč my v Brně pořád řešíme to nádraží? Co je v tom za problém, že je to tak složité?

To je fundamentální otázka: Má se v Brně postavit nové nádraží? Tato otázka visí ve vzduchu skoro dvacet let a souvisí s myšlenkou tzv. jižního centra.

V médiích se často uvádí pojem stěhování nádraží; pochopitelně o žádné stěhování nejde, jako například v případě mosteckého kostela. Jde o vybudování nového nádraží v místě velmi odlehlém od přirozeného historického centra.

Bez toho nového nádraží by celá myšlenka jižního centra neměla smysl. Celé jižní centrum, stomiliardová záležitost, stojí a padá s novým nádražím.

Jižní centrum se svým nádražím má své věrozvěsty. Jsou jimi jedna španělská stavební společnost a jeden významný architektonický dům, který, svázán s onou stavební společností způsobem připomínajícím zvyky v italském městě Corleone, je výrobcem ideové podpory té myšlenky.   

Myšlenka nového nádraží „jinde“ tedy nevznikla tlakem (nespokojené) veřejnosti, ale jako výsledek rovnice zájmů stavební kliky (zde jsem nepoužil slovo mafie) a pozemkových spekulací.

Pro lepší pochopení: Zkuste si představit, že v Praze bude navrženo zrušení Masarykova nádraží a bude navržena výstavba nového, například v Běchovicích. A jako public relations bude propagováno, že přes ty Běchovice se těm vlakům bude jezdit líp.

Ano, je to mistrovské PR dílo, že Brňané byli dohnáni do přesvědčení, že tato otázka opravdu existuje! Byl vyroben virtuální problém a veřejnosti bylo „umožněno“ o něm diskutovat.

Ve skutečnosti veřejnost žádné důvody k změně polohy nádraží nemá.

Předmětná myšlenka vznikla před desetiletím za primátorování ODS. Když byl před osmi lety zvolen socialista Onderka, bylo to i proto, že se vůči té myšlence postavil negativně. Netrvalo však dlouho a na Onderku přišlo osvícení shora a najednou se z něj stal té myšlenky fatální přívrženec. Zásadní podraz na voliče.

Jakkoli se aktuálně zvolené vedení Brna reprezentováno Vokřálem a Hollanem vymezuje vůči Onderkovi, zůstává na oné myšlence nového nádraží a jen milostivě připouští, že umožní referendum. Staré struktury v novém kabátě?

Ne, pane Vokřále ANO, ne pane Hollane Žít Brno, není potřeba hlasovat o nesmyslu.

Pro úplnost se chci vyjádřit ke kritikám současného nádraží: Bývá kritizována čistota a celkový dojem. V řadě případů však kritici zaměňují vlastní nádražní budovu a přednádražní městský prostor.

Já osobně nejsem budovou nádraží pohoršen. Hlavní problém je v přednádražním prostoru, který je v největší části spravován Dopravním podnikem mB a v další části Brněnskými komunikacemi. Že je tam bordel, je naprosto nesporné, a vinny jsou tyto městské podniky.

Ukrutně odporné jsou i přístavby polepené reklamami na herny a podobné aktivity.

Samostatnou kapitolou je budova pošty. Pro ty, co nevědí: Jde o historickou funkcionalistickou stavbu, která je v odporném stavu.     

Je třeba změny, která omezí automobilový provoz v přednádražím prostoru a umožní veřejnosti bezproblémový pohyb v prostoru mezi nádražní budovou a Masarykovou ulicí (Židovskou bránou).

No, a teď chci navrhnout, o čem bychom referendovat mohli: V temné době Onderkovy vlády byl na našem hlavním náměstí vybudován jistý objekt. Uvést zde jeho veřejností používaná pojmenování by znamenalo znepřístupnit tento příspěvek mládeži.

Nejde o to, co to je a co to dělá, jde to, že je to spjato s Onderkou a že ho to připomíná. Je to totéž, jako by tam stála socha Gottwalda nebo Jakeše.

O tom hlasujme. Já budu hlasovat pro odstranění.