Moc hezke....

a priznavam se, ze ja jsem uz rucne dopis nenapsal roky. Prestoze mam slabost na plnici pera. Pravda, mam jen 2 Parkery, jeden obycejnejsi a jeden z trochu lepsi tridy. Ale slouzi jen obcas na poznamky, nic honosneho nepodepsaly. Mozna je to skoda....

Z praktickeho hlediska maily jasne vedou (SMS nesnasim, uzvanam je max. stylem "Sorry, prijdu pozdeji", "Kde ze to ted jste? nemuzu to najit" apod), ale na specialni osobni veci by asi mel byt papir (nejlepe rucni).

Hezke pripomenuti, karma...

Klenotovi jsem k padesátinám koupila plnicí pero Mont Blanc

Dopis

mi připadá takový neosobní. S kamarádem raději zajdu na pivo nebo s kamarádkou na kafe.

Re: Dopis

Ale jo, když není zrovna na druhém konci světa, tak to též preferuji...

V dobách

kdy pošta začínala vzkvétat, žehrali lidé na to, že se vytrácí osobní kontakt a všichni si jen píší dopisy. To je pokrok.

Potřebujete-li, vidět písmo, napište dopis, udělejte jeho scan a pošlete mailem, s direktivou vytisknout. Obětujete sice pachy, ale získáte jistotu, že došel , došel hned, dostanete potvrzení o doručení a je to relativně zdarma.

Popravdě, se zkušenostmi s ČP ( Česká Pošta ) , již korespondenci vyřizuji pouze elektronicky.

Re: V dobách

Spolehlivost CP (zrovna nedavno se mi od nich ztratili v jedne dobe asi 3 dopisy - jedno byla zasilka z ebay, takze chapu, ze anglicka obalka s necim uvnitr stala nekomu za kradez, ale ostatni obyc dopisy) a smula - za dopis se neruci a tecka.

Dodnes píšu

své  bývalé kolegyni  dopisy. Paradoxní je, že ona se ve svých třiaosmdesáti naučila mailovat a já už od ní dopis neuvidím.

Dovolím si trochu nesouhlasit!

Dopisy odesílané v Outlooku, který pracuje s Wordem, a nebo přímo psané ve Wordu, a odesílamé jako příloha, jsou dokonalou náhražkou rukou psaného dopisu. Chce to jenom chtít si s tím pohrát!

...

V dobách, kdy se to ještě nosilo (a měl jsem času, že jsem nevěděl co s ním), jsem poslal a dostal dopisů stovky... A musím se přiznat, že si nevybavuju jedinou vzpomínku na vůni nějakého dopisu, pokud to nebylo záměrně naparfémované psaníčko od milované. Byl jsem tedy ochuzen o podstatný rozměr?

Naproti tomu jsem schopen se dnes, v době elektronické komunikace, celé dny těšit na zprávu od "virtuálně blízké osoby" a ten pocit vnímám naprosto stejně jako vzpomínku na doby, kdy jsem nedočkavě vyhlížel pošťáka.

Jeden podstatný rozdíl ale pozoruji. V dobách "před internetem" jsem znal malé desítky spřízněných duší, mezi něž jsem dělil svůj čas.

Dnes jich mohu mít na dosah stovky, možná i tisíce... A mezi ně dělit svůj čas. Stává se tak, že nové lidi potkávám a s jinými ztrácím kontakt a ten cyklus je mnohem rychlejší než dříve. Ale je to špatně? Nemyslím, je to prostě jiné. Svět je menší a máme na výběr, jak se s tím vypořádáme, znám i lidi, kteří stále posílají ručně psané dopisy...

Re: ...

Chápu. Ja uz bohuzel neznam moc lidi, kteri by posilali dopisy. A nekdy bych si prala, aby ta komunikace byla vic osobnejsi a uprimnejsi. Ale predpokladam, ze zalezi na me, jaka bude. Svym budoucim detem pisi dopisy do budoucnosti. Nikdy je neotviram. Doufam, ze jim to jednou neco prinese.

dostal jsem

Re: dostal jsem

nedávno od kamaráda dopis, potěšil mne, já mu ovšem taková drobná psaníčka píšu dodnes, protože věřím psanému slovu

Dopis neposílám,

jenom karmu