Léčba rakoviny

Již desítky let zuří válka proti rakovině investicemi miliard dolarů do výzkumu léčby této nemoci. Souběžně s tímto nákladným oborem výzkumu léčby rakoviny probíhaly jiné výzkumy ukazující na pozitivní až "zázračné" účinky snadno dostupnými látkámi, které mají malé či skoro žádné vedlejší účinky. To zní skutečně zajímavě, protože běžné postupy léčby těchto závážných chorob (např. chemoterapie) mají typicky drastické vedlejší účinky.

DCA

Jak je to možné? Může napovědět případ z posledních let - látka zvaná dichloracetát sodný (zkráceně DCA), která má být běžně dostupná a zároveň tím i nepatentovatelná. Vědci z University ... zjistili, že tato látka dokáže způsobit vymizení nádoru u myší bez větších vedlejších účinků. Ve vyšších dávkách byla údajně pozorována určitá míra neurotoxicity (nicméně po vysazení podávání DCA dle studie WHO, Světové zdravotnické organiziace, tyto dopady vymizí - kromě velmi vysokých dávek, studie WHO, 2005 ).

Ukázalo se, že tomu lze předcházet podáváním v kombinaci s thiaminem (tj. vitamínem B1).

Velice zajímavé je, že DCA údajně dokáže potírat všechny typy rakoviny. To zřejmě tím způsobem, že neútočí na rakovinné buňky nýbrž jim pomáhá v jejich přirozené zdravé funkčnosti, které následně přirozeným způsobem nádor vyhubí. Tento způsob přístupu mi osobně připadá nejrozumější. Neagresivní cestou jen tělu domoci k samoléčbě.

Více zde:

Dichloracetát naučí rakovinu umírat

http://www.zdn.cz/denni-zpravy/profesni-aktuality/dichloracetat-nauci-rakovinu-umirat-303246

27.4.2007

Molekula obyčejné a levně vyráběné látky může být klíčovou zbraní proti různým druhům rakoviny, zjistili kanadští vědci. O dichloracetátu se už dlouho uvažovalo jako o možném prostředku pro léčbu některých vzácných metabolických poruch u dětí...

...

Rakovinné buňky se mohou nekontrolovaně množit právě proto, že mitochondrie v nich nefungují, jak by měly. Dichloracetát může pomoci obnovit jejich správnou funkci, což znesnadní rakovinným buňkám žít dál. Může tak pomoci potlačit růst nádoru a zároveň neškodí zdravým buňkám.

...

"Problémem je však další výzkum. Protože dichloracetát je známá látka a neexistuje na ni patent, farmakologické firmy si netroufají investovat stamiliony dolarů do jeho nových zkoušek Nový lék by si totiž mohly jen stěží dát zaregistrovat."

Nakonec byl jejich výzkum financován americkými státními institucemi (FDA,...). Test proběhl na pěti lidech. Výsledky byly po několika letech v roce 2010 zveřejněny jako úspěšné.

http://www.dca.med.ualberta.ca/Home/Updates/2010-05-12_Update.cfm

Testy na pacientech potvrdily, že stejně jako na myších i na lidských pacientech dochází ke stejnému mizení nádoru či u jiných pacientů zastavení jeho růstu. Závěr studie volá po dalších testech, protože považuje výsledky studie za neprůkazné vzhledem k nízkému počtu takto léčených pacientů.

K tomu myslím zatím nedošlo. O látce DCA se na internetu nikde moc ani nepíše (kromě alternativních webů). Po prvotním vyhlášení tohoto objevu v roce 2007 zájem médií upadl.

Přitom nad potencionálním lékem rakoviny byla zlomena hůl myslím příliš rychle. Oproti tomu běžné postupy léčby rakoviny se za 50 let vůbec nezměnily, pokud se nepletu. Často vidíme, jak jsme vybízení k přispění na léčbu rakoviny, přitom za celou dobu je dle statistik úspěšnost léčby stále stejná. Možná jsem pomýlen z nějaké alternativní propagandy, ale ta čísla ukazovala, že se za celé ty roky neposunul výzkum ani o píď. Ani v chápání přičiny vzniku rakoviny.

Další články k léčbě rakoviny pomocí DCA:

"O rakovině, nadějném léku a penězích" - http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=342439

"Lacný liek na rakovinu?" - http://veda.sme.sk/c/3112562/lacny-liek-na-rakovinu.html

"Testy problematického léku proti rakovině" - http://www.osel.cz/index.php?zprava=344

Web o DCA a osobních zkušenostech s léčbou - http://www.edca.cz/

Výléčený pacient samomedikací - http://puredca.com/non-hodgkin-s-lymphoma/

Qui bono

Můj názor je takový, že je to tak záměrně. Na dotacích a charitativních příspěvcích vydělává ohromný zdravotní a farmaceutický průmysl, který rád lidi léči, ale zdrahá se je vyléčit. Je asi ohromným sebeklamem si nalhávat, že tyto ohromné korporace mají na prvním místě něco jiného než je zisk. To se učí už na škole. To je samotný princip podniku.  Morální hazard podobně jako u finančního a bankovního sektoru ukazuje, že korporace jako právnická osoba dokáže dělat krutá zvěrstva jen pro dosažení zisku.

Bylo by myslím vážnou chybou zcela důvěřovat v kontrolní mechanismy státu, který disponuje mnohem méně penězi než tyto korporace. Vždyť lobbing je zaběhlá věc a většina veřejnosti například ČR je přesvědčena, že žijeme ve vysoce mafiánsko-korupčním prostředí. Přesto je to možná strach, který asi brání si připustit, že politici jsou jen loutky. Z logiky věci to tak vyplývá. Zcela do této logiky zapadá, proč DCA spolu s mnoha jinými údajnými léky rakoviny nebyly předmětem šířšího zájmu akademické komunity resp. výzkumu. Vyzkoušet potenciální lék rakoviny na pěti lidech mi připomíná studie, které měly prokazovat neúčinnost vyšších dávek vitamínů v léčbě podobně závěžných onemocnění rakoviny včetně. 

Medicína velmi podléhá tlakům investorů. A obecně celá věda. Asi tomu tak bylo vždy. Jakési změny paradigmatu. Nepohodlné názory měnící se časem v samozřejmost. Kdyby byli lidé vyléčeni pomocí nepatentovatelných látek, jak by mohl farmaceutický průmysl vydělat? Je to ten samý farmaceutický průmysl, který si vedl seznam vědců určených k likvidaci. Tento seznam vědců unikl omylem do novin, takže jste se mohli dočíst v médiích, že si jistá farmaceutická firma vedla seznam lidí z akademické komunity, kteří byli kritičtí k jejich produktům. V (interním) textu bylo uvedeno, že tito lidé měli být různými způsoby zlikvidováni - včetně šíření pomluv, diskreditace.

Samotní vědci FDA (amerického úřadu, který schvaluje bezpečnost léků a potravin) v roce napsali stížnost, že je prý proces schvalování zkorumpovaný (New York Times). Takže ti, kteří to schvalují přiznali, že to falšují. Zdá se mi, že o tom opravdu už není pochyb, když i oni to sami přiznávají. Říkají, že jsou k tomu nuceni.

Situace se už snad trochu mění k lepšímu, když například rostlinka Stevia získala povolení k prodeji jako přírodní náhražka sladidel. Ta oproti cukru a jiným sladidlům má mít dokonce i pozitivní zdravotní účinky, zejména v léčbě diabetes. Dlouhou dobu byla v EU zakázana, protože měla dle nějaké studie údajně mutagenní účinky. Není divu, pokud studii financují výrobci "konvenčních" chemických sladidel.

Asi nezbývá než se probudit z noční můry, kde nás někdo pro zisk byl ochoten udržovat v nemoci. Jak jinak to chápat?