Syrští uprchlíci potřebují větší pomoc

Politická situace na okrajích Evropy se v posledních letech zhoršuje a spolu s ní se zhoršují i podmínky k žití v zemích přímo sousedících s Evropskou unií i těch, které sice nesousedí, ale přesto ještě nejsou příliš daleko. Válka na Ukrajině vyhnala z domovů desetitisíce obyvatel. Pokračující, a do Iráku se rozpínající válka v Sýrii už miliony. Zatímco média i politici se v poslední době aktivně věnují více Ukrajině a jednáním s Ruskem, z hlediska migrace je syrská občanská válka stále palčivějším problémem.

Evropská komise si je problému vědoma, koncem roku 2014 proto zřídila regionální trust na pomoc zemím hostícím největší část syrských uprchlíků. O největší počet utečenců se dělí Libanon a Turecko. Zda trust s počátečním vkladem 23 milion Eur může být dostatečnou pomocí, se teprve ukáže.

V souvislosti s loňským ukončením operace Mare Nostrum, jež měla za úkol zachraňovat utečence snažící se dostat k evropským břehům na palubách přeplněných lodí, se krok jeví jako snaha řešit problém vně evropských hranic. Podpora zemí hostících uprchlíky je samozřejmě jedním z klíčových úkolů řešení krize, avšak v současné situaci to nepostačí.

Operaci Mare Nostrum má nahradit levnější operace Triton, která však nemá záchranný charakter – jde o ochranu hranic. Jenže tvrzení britské ministryně baronky Anelayové, že dřívější záchranná operace povzbuzuje ilegální migraci, stojí na vratkých základech a operace Triton jen stěží obrátí současný trend nárůstu počtu neregulérních imigrantů. Mezi lety 2013 a 2014 jejich počet stoupl o 155 %.

Pokud je cílem Evropské unie skutečná pomoc lidem, kteří v důsledku konfliktu museli opustit své domovy, nestačí finanční pomoc uprchlíkům, kteří se dostali do Turecka, Libanonu či Jordánska. Je nutné zajistit, že nezahynou na moři u evropských břehů, na cestě za lepší budoucností. Je nutné zajistit, že s nimi bude v Evropě zacházeno tak, jak si zaslouží – v první řadě jako s lidmi, hned v druhé jako s lidmi, kteří potřebují pomoc a věří, že bohatá Evropa je schopna jim ji poskytnout.

Na tom musí pracovat nejen EU a její instituce, ale v koordinaci s ní i jednotlivé státy. Pod italským vedením a za velkého přispění všech členů EU by bylo ideální vrátit se k operaci Mare Nostrum. Země, které jsou imigraci uzavřené, by měly uznat, že lidský život je nejvyšší hodnotou, a více se otevřít alespoň žadatelům o azyl, kteří už v zemích svého původu ztratili šanci budovat svou budoucnost.

V případě České republiky je přijetí 15 syrských rodin dobrým prvním krokem. Podobně jako by práce EU neměla zůstat jen u zmiňovaného regionálního trustu, nemělo by ani Česko skončit u pouhých 15 rodin. Kapacity se na to jistě najdou.

Autor: Tomáš Pospíšil