Moldavská studentka, hrdinka dokumentu, se dostala zpět na školu

Anička, dnes už opět studentka filozofické fakulty Univerzity Palackého, absolvovala dlouhou cestu návratu kestudiu,které musela před časem opustit.Se svoji snahou se stala loni hrdinkou dokumentárního filmu„Tváře našich evropských měst“, natočeného v rámci mezinárodního projektu Face2Face. V rozhovoruse hrdinky dokumentu ptám,jak se jí podařilo dostatzpětna  univerzitu, kam cítila, že patří. 

Ve filmu jsme sledovali tvůj příběh o tom, jak ses snažila vrátit ke studiu. Jak se ti to podařilo a jaké máš z toho pocity? Co jsi cítila, když jsi obdržela dopis o přijetí?

To byly smíšené pocity: přestože to byla velká radost, trápila mě nejistota ohledně mého budoucího studia - jak to dopadne na nové katedře.

Jak se ti podařilo vrátit zpátky na filozofickou fakultu?

Podávala jsem přihlášky na několik kateder, ale podařilo se mi dostat na katedru germanistiky. To pro mě znamenalo úplně nový zážitek a otevřely se mi v životě další možnosti, protože dlouho jsem nemluvila německy. Od té doby, co jsem ukončila studium ještě v Moldavsku. Doufám, že budu ve studiu úspěšná a konečně obdržím diplom Univerzity Palackého.

Jsi teď na magisterském oboru: jaké byly požadavky při přijímacích zkouškách?

Požadavky na magisterském byly následující: musela jsem donést jednostránkový projekt budoucí diplomové práce a představit ho členům příjímacího řízení jednotlivých kateder, na které jsem se hlásila. Na základě jednoho z nich jsem byla přijata na katedru germanistiky FF UP.

Pamatuješ si na pocity před začátkem školního roku?

Pocity si pamatuju docela dobře, semestr začal teprve nedávno. Byla jsem den před nástupem trochu nervózní. Každopádně jsem věděla, že všechno dopadne dobře.

Dá se říct, že se splnil tvůj sen?

Částečně ano, protože jsem zpět na univerzitě a jsem za to ráda. Pravě teď se cítím asi trochu rozrušená. Budu obklopená novými lidmi, novými informacemi, objeví se vztahy, pocity.  Když jsem studovala v Moldavsku, opravdu mě nenapadlo, že přijedu do Česka, získám znalost češtiny a díky tomu půjdu opět studovat němčinu.

Tvým snem byla angličtina?

Ano, protože angličtinou se zabývám už skoro půlku života.  Nepodařilo se mi tam ale složit přijímací zkoušky, takže budu studovat němčinu. Moje rodina to chápe a taky mě podporuje.

Sice uteklo jenom pár školních dnů a možná brzo pokládám otázku: všimla sis nějakého rozdílu v přístupu k vyučování nebo celkově při studiu na těchto dvou oborech?

I tam i tam jsou lidé milí a příjemní, snaží se mi pomoct, v čemkoliv mám problém. Jsou ochotní vysvětlit, nasměrovat. Proces zvykání na nové studium, jazyk, který jsem běžně nepoužívala skoro šest let, takový přístup zrychlí. Přizpůsobím se novým podmínkám rychleji.

Už seš přihlášena na náš informační systém Stag: objevily se tam nějaké změny, za ty dva roky, co jsi byla pryč?

Teď už se doba přihlášení automaticky prodlužuje, což dovolí studentům lépe prozkoumat nějaký předmět, popis kurzu i požadavky. Nemusíš být nervózní, že budeš za 15 minut odhlášen.

Jaký máš pocit po těch pár dnech, co jsi už byla ve škole?

Jsem trochu zmatená, protože musím přepnout mozek z angličtiny do němčiny, ale doufám, že to zvládnu.Tahromada nových informací na jednu stranu mě trochu trápí, ale na druhou - je to pro mě výzva. Proč nevyzkoušet něco nového a nenaučit se novým věcem?

Máš zároveň ještě stále doučování angličtiny?

Ano, mám jednu studentku. Baví mě to: můžu se stále zabývat angličtinou, sdílet ty znalosti, které mám. Jsem ráda, že jsme na stejné vlně. Je to sranda, takovéto studium přes Skype, ona se nachází v Moskvě.

Budete dál pokračovat?

Ano, ta holka nechce skončit. I mě baví takovýto styl výuky. To byl také další důvod, proč jsem si nezapsala více předmětů: máme cvičení skoro pět dnů v týdnu, potřebuju se připravovat na vyučování.

Je něco, s čím jsi nespokojená?

Jediná věc, která mě trápí, ale kterou nenapravím – je to částečně ten ztracený čas, který byl mimo univerzitu. Na škole se cítím dobře. Jsem tam, kde jsem chtěla být. Ale i ten čas mimo mi něco přinesl: nějaké zážitky, nová setkání, zkušenosti.

Už máš nějaké plány po skončení studia?

Během těch dvou let zkusím projít mezinárodními zkouškami z ruštiny, angličtiny, možná němčiny. To by mi mohlo otevřít další možnosti k získání statutu tlumočníka. Každopádně očekávám, že se také něčemu novému naučím a vyzkouším své znalosti v různých jazykových oborech.

Natáčení dokumentu Tváře našich evropských měst a on samotný nějak ovlivnil proces tvého návratu na školu?

Natáčení, ten celý proces, odtáhnul moji napjatou pozornost od té situaci. Prostě jsem se vrhla do něčeho nového, a tím pádem už jsem se nevěnovala tolik těm problémům, které byly, a našla jsem východisko i rychleji. Řídím se takovým heslem, že musím jít dál. Všichni máme omyly a děláme špatné kroky, ale to, co se dá napravit, to se snažím napravit, a jsem zpět na univerzitě.

Autorka: Anastasia Mega

Příspěvek vznikl v ramci projektu na integraci cizinců Face2Face II - podpora dialogu mezi migranty z třetích zemí a občany České republiky. Projekt je financován Ministerstvem vnitra ČR. 

Ministerstvo vnitra ČR nenese odpovědnost za obsah příspěvku ani jeho užití. Výhradní odpovědnost nese autor.