Když si zkoušku z českých reálií udělá Čech

Od ledna 2014 začal platit nový zákon o státním občanství. Velkou změnou bezesporu je, že se žadatelé již nemusí vzdávat své původní státní příslušnosti a mohou mít občanství dvě. Objevují se otázky, jak se takový člověk bude cítit a chovat? Čí zájmy bude hájit především? Za koho půjde bojovat do války? Není však na místě propadat panice a snažit se hned najít odpovědi. K tomu, aby cizinec české občanství dostal, musí nejprve prokázat dostatečnou míru integrace do naší společnosti.

Zkouška z českých reálií se stala velmi diskutovaným tématem. Otázky v testu jsou podle mnohých sporné, náročné, zbytečné, nepraktické. Opravdu je tak důležité umět rozpoznat umělecké slohy, vědět kam vyhodit starou televizi a pojmenovat všechna česká pohoří?

To zajímavé teprve začne, když si test udělají samotní Češi. K tomu ostatně vybízejí i mnohé novinové články. Lákají čtenáře, aby si zkusili, zda vůbec jsou českými občany. Pointou má být zjištění, že některé odpovědi nevíme ani my sami a tím se ukáže potřeba zkoušet takové znalosti po cizincích zbytečná a trapná.

Zkouška má ukázat, že je jedinec dostatečně zapojený do společenského dění a zaslouží si získat státní příslušnost. Zeptejme se Čecha, co pro něj znamená mít státní občanství. Právo volit? Pozoruhodné, že toho využívá jen něco málo přes polovinu občanů. Podílení se na veřejném životě?Možná. Anebo důvěra ve státní zastupitele? Ten, kdo dnes důvěřuje naší vládě, by se asi jen těžko hledal. Jsme zklamáni z vlády, prezidenta i sama ze sebe. Nedokázali jsme zatím vybudovat silnou občanskou společnost založenou na důvěře a solidaritě, proto ani nedokážeme říct, jaké místo zde jako občani zaujímáme.

Dojdeme tak k závěru, že význam státního občanství pro nás samotné znamená jakousi mlhavou představu o tom, co můžeme a musíme. Jasno v tom, jak se máme jako občani České republiky chovat a co všechno bychom měli vědět a dělat, tak úplně nemáme. Pak je však otázkou, když sami nejsme schopni uspět v testu z občanství, budeme moci rozumně zkoušet i druhé?

Autor: Hana Pejřimovská

Text vznikl v rámci workshopu Mezinárodní migrace jako téma - kurz pro studenty (nejen) žurnalistiky, který byl součástí projektu Face2face, jenž je spolufinacován ze zdrojů Evropského intergačního fondu Evropské komise.