Název filmu přesně vystihuje podstatu, myšlenku i zpracování filmu, v originále zvaném „The Help“.
Rozdováděná Celine se svou novou služebnou.bijak.blesk.cz
Přihlouplé až zlé bílé paničky, které se neumějí postarat ať už o vlastní dítě nebo o vlastní matku, které si nedokážou samy uvařit a v hlavě mají kromě slámy jen klepy. Naproti tomu černé služebné jsou vylíčeny jako moudré, životaznalé ženy, jejichž odpolední zábavou není partička bridže, ale přebalování cizích dětí a pak pár facek od manžela. Na jejich stranu se staví čerstvě vystudovaná novinářka Skeeter, která jejich příběhy anonymně zveřejní. Další kladnou bílou postavou je dětsky bezprostřední až naivní Celia, která na rozdíl od Skeeter nemá ambice zlepšit situaci černých pomocnic v domácnosti, přesto se jí to v případě její vlastní služebné (nevědomky) podaří.
Přestože film pravděpodobně velmi věrně ukazuje míru rasismu a násilí vůči „barevným“ na jihu Spojených států, zbytek „reálií“ se hodí spíše do klasických hollywoodských happyendových slaďáků. Film jistě nemá ambice být přesným obrazem tehdejších událostí, ale v některých momentech se blíží onomu vyzdvihovanému a zároveň proklínanému laskavému humoru. Hra na city byla v některých momentech nesnesitelná, jindy běhá mráz po zádech zcela oprávněně. Jen je to všechno trochu nevyvážené a jako dort pejska a kočičky splácané v sladkohořkou všehochuť.
