Veletrh aneb jak se z proutníka vyklubal nejlepší přítel na světě..

Během únavného předvádění a nekonečného vysvětlování zákazníkům jsem se seznámila s několika majiteli cestovních kanceláří,kteří  organizovali zájezdy do Řecka nebo na okolní ostrovy.
Vybavena jejich reklamními letáky a vizitkami se chýlil konec veletrhu a my měli zdárně splněn náš úkol.

Těsně před koncem výstavy nás oslovil prezident řecké asociace cestovního ruchu EOT s tím abychom se s nimi zúčastnily tradičního řeckého večera vč.řeckých jídel a kulturního programu v hotelu Hilton.

Adonis aníž by se někoho zeptal ,odpověděl ENTAKSI,ENDAKSI,což znamená ano samozřejmě!
Abych pravdu řekla únavou jsem neviděla a hlava mě třeštila jako střep!Něchtěla jsem jim kazit večer a tak jsme se šly podívat na řecký večer.Řekové opravdu jsou  co se tradic týče hodně semknuti a umí si je i pořádně užít......

Stoly se prohýbaly pod řeckými lahůdkami jako byl Gyros,pečené skopové maso s brambůrkami,čerstvé ryby,hromady zeleninových salátů,neodmyslitelné tzatkiki voněly snad všude česnekem,nechybělo ani domácí víno,retsína,ouzo či Metaxa...

Byla to slast pro oči!Mezi davy lidí jsme se protáhly a na talíře si naložily vše  co jsme chtěly ochutnat.
V sále zněla tradiční hraná živá hudba Bouzouki a Syrtaki/určitě si vzpomenete na řeka Zorbu/.
Nechala jsem se chvíli unášet nádherně procítěnými melodiemi ale žaludek né a né přijímat další pochutiny.
Bylo to celkovou únavou a po několika desítkách kelímků s kávou se ani není čemu divit!Výborně jsme se bavily kolem půl třetí ráno už se mi sami zavíraly oči.

Hele ,"ELÁTE"na fígoume,řekla jsem .Pojedeme pomalu,jsem opravdu unavená!Adonis souhlasil,i když jeho synovec Janis se ještě stále nemohl nabažit pohledů na kypré české krásky "krev a mlíko".

Otráveně se na mě podíval a souhlasil.Po cestě před Kolínem se mi klížily oči,že jsem na chvíli zastavila u benzínky abych se nadýchala čerstvého vzduchu.
Na Adonisovi bylo vidět že mě tak trochu lituje a navrhl že bude lepší když zůstaneme přes noc v Kolíně a ráno budeme pokračovat.Zaplatím dva pokoje a ráno si dáme kafe a snídani a pojedeme.

Nejsem moc důvěřivá ,ale únava mě skolila natolik,že nic než teplou postel bych přivítala.
Entaksi,řekla jsem a před malým soukromým pensionem U kohoutka,jsem zaparkovala svou oprýskanou škodovku.

Venku bylo kolem mínus 15 C ,já si vzala svou příruční tašku a zamířila do recepce penzionu.Zde nás ovšem čekalo milé přakvapení,pan domácí na nás spustil perfektní angličtinou,jak milé řekla jsem si!Majitel mi podal klíč a  já vystoupala po sametových schodech do prvního patra podkrovního pokojíku.Aníž bych si nějak zvlášt všimla pokoje jsem sebou praštila na postel a snažila se usnout.

JENŽE........Za chvíli slyším,že se někdo dobývá do mého pokoje.
Kdo je tam?zařvala jsem podrážděně!Adonis."Potřebuješ něco?ptám se ho."...Otevři dveře.

Polilo mě horko a otvírám pomaloučku dveře,Adonis vtrhnul do pokoje s naprostou samozřejmostí a posadil se na postel a naprosto v klidu si začal rozvazovat těžké orthopédické kožené zavazovací polobotky.

No,nechápala jsem ale zároveň se mi nahnala krev do hlavy!"Signomi!",řekla jsem,co tu děláš?
No ,jdu si přeci lehnout.Synovec chtěl mít pokoj sám pro sebe a tak jsem tady,doufám ,že ti to nevadí??

No to vadí!Zařvala jsem.

A proč by měl mít Janis dvoulůžák pro sebe ,zeptala jsem se?Chce ještě vyrazit taxíkem do Kolína na nějakou diskotéku a asi chápeš ne?

AHA...To už jsem byla vzteky úplně zelená!!
"Tak podívej se"Adonis,nevím co sis v hlavě naspřádal za nesmysly,ale jestli máš dojem,že tu dneska v noci zůstaneš,tak tě musím zklamat.Nejsem ani holka na jednu noc,natož na nějaká dobrodružství,myslím že jsi to přehnal a mě jsi tím zklamal!

No,tak počkej,to si tak nesmíš vykládat"omlouval se  a s provinilým pohledem se díval do země.Byla jsem opravdu tak naštvaná,že jsem mu vynadala takovým způsobem ,že na to asi dlouho bude vzpomínat!

Je mi jedno kde budeš spát,ale tady v žádném případě!Najednou se ozvalo,tak mi dej klíče od auta něco jsem tam zapomněl.Mrskla jsem po něm klíče a zabouchla za ním dveře pokoje.

Spát už jsem stejně z toho rozčarování nemohla a tak jsem pořád v posteli matně přemítala,jak si tohle vůbec někdo může dovolit a takhle vlastně zneužít něčí dobrotu!Celá věc měla dohru.

Ráno kolem půl osmé jsem opustila pokoj a v recepci se zeptala jestli se už probudili dva pánové z Řecka.Na což mi bylo sděleno,že mladší muž se vrátil před chvílí ,protože ho přivezl taxík a ten starší pán se tam neukázal vůbec.
No ,tak Vám mockrát děkuji ,odpověděla jsem a zamířila k bufetu hotelu kde se podávala teplá snídaně a káva.

Asi za 2O minut jsem spatřila Adonise jak drká zuby u recepce a na něco se ptá.
Recepční ukázal na mě a za chvíli už vidím úplně promrzlého Adonise,jak si to kráčí směrem ke stolu.
"Kaliméra"ozvalo se jako by nic a já jen stroze opáčila pohledem do země :kali sou mera",dobré ráno i tobě.
Ještě pořád mě nepřešel vztek  a najednou se mě Adonis ptá:vyspala jsi se dobře?Kalá,efcharisto.Ano,děkuji za optání.

Zeptala jsem se:kde jsi byl,ten pán na recepci o tobě nic nevěděl.

Jeho odpověd zněla v AUTĚ!

V tu chvíli jsem myslela ,že si ze mě utahuje,ale při pohledu na jeho téměř zamrzlý černý knír pod nosem mi bylo okamžitě jasné ,že v tom autě opravdu nocoval.
Nemám srdce z kamene a tak jsem přeci jen prolomila to mlčení a zeptala se ho:a nebylo ti tam venku zima?Vždyt je tam kolem mínus 20C!A tahle stará škodovka moc dobře netopí.

Odpověd zněla:ani se neptej,byla to nejhorší zkušenost v mém životě!
Řekla jsem na to jen"sám sis to takhle zavařil,tak jako bohužel....

Asi po hodině mlčení se konečně v recepci objevil jeho synovec Jannis a společně jsme nasedli do mé červené oprýskané škodovky a zamířily si to směrem k hotelu kde byli oba pánové ubytováni.
Za dva dny měli letět zpět do Athén.
Abych se nezachovala jako mstivá mrcha,na to letiště jsme je spolu s mým otcem zavezly.Adonis se ještě během cesty tisíckrát omlouval za své chování/byl to spíš úlet/,nebo to jen prostě zkoušel ,zda mu to vyjde a dojde k něčemu víc!!!!

Bohu dík nedošlo,ale po čase jsem zjistila ,že mám přítele k nezaplacení.

S Adonisem jsme v kontaktu dodnes a není chvíle kdy by si nevzpomněl na svátky nebo narozeniny a pokaždé zavolá s přáním pevného zdraví!!!Adonis se stal takovou mou" vrbou",kdykoliv mi bylo tady v Řecku úzko,vždy měl pro mě užitečnou radu a pomocnou ruku.

V životě je někdy velmi důležité vědět že na Vás někomu opravdu záleží!!!!!!!!!!!