El Clásico není o fotbalu

Mají to být vrcholy sezony, oslava fotbalu. Poslední utkání mezi Realem Madrid a Barcelonou však nenabídla moc fotbalové krásy, ale pouze partu chlapíků, kteří polehávají po trávníku a hádají se mezi sebou jak malé děti, i přestože většina z nich jsou spoluhráči ze španělské reprezentace.

Typický obrázek El ClásicaAP

Nevraživost mezi Realem a Barcelonou je známá, ale v posledních letech se nenávist v přehnané míře dostala až na hrací plochu. Hráči na sebe po každém nedovoleném zákroku pořvávají, seběhnou se kolem rozhodčího v co největším počtu a pořvávají pro změnu na něj. Muže s píšťalkou lituji, protože "pískat" El Clásico musí být velká dřina. Hráči po sobě jdou jak smyslů zbavení, přifilmují každý druhý zákrok a ještě kolem vás celý zápas poskakují a hudrují, že jste to zas odpískal špatně (to se děje všude, ale u těchto zápasů to je extrém). Rozhodčí byli častokrát nařčeni z nadržování Barceloně, Real dohrával několikrát bez vyloučeného hráče, často po sporném rozhodnutí. Když ale máte na hřišti hráče jako Pepe, Ramos či Alves, kteří jdou do všeho nohama napřed, je to doopravdy těžké.

Samostatnou kapitolou je simulování. V soubojích těchto dvou týmů ho vidíme neustále. Tváře zkřivené fiktivní bolestí předurčují hráče k filmové kariéře. Tento nešvar by se měl řešit zpětně na základě televizních záznamů, a to nejen u El Clásica. Hráči by dostali párkrát pokutu a pokud by se prohřešek opakoval, následovaly by vyšší tresty. Některé herecké etudy jsou směšné. Ruka soupeře se mihne deset centimetrů od obličeje, ale hráč se skácí k zemi, jak kdyby dostal direkt od jednoho z bratří Kličků. Již zmíněným problémem je neustálé remcání hráčů. Není zákrok, který by někdo neokomentoval. Hráči už obsypávají rozhodčího i kvůli drobným faulům. Když by si někdo dal práci a spočítal, kolik času to průměrně při El Clásicu zabere, dostal by se jistě na velmi zajímavé číslo.

Zprvu mě tohle všechno pošťuchování, strkání a hádání bavilo. Ale v poslední době to je otravné. Real a Barcelona jsou mužstva, která umějí nabídnout parádní podívanou, kterou ale ve vzájemných zápasech často mění na špinavou válku. Už i "božský" Messi se začíná chovat jako spratek a zrovna on je ten poslední, od koho bych to čekal. Objevují se i parádní fotbalové momenty, ale v poměru s odvrácenou stranou fotbalových vystoupení se jich dostává pomálu. Někteří lidé si spojují zvýšenou nevraživost s příchodem  Joseho Mourinha na lavičku "Bílého baletu". Ten je rád středem pozornosti, rád se zapojuje do dění, často i přímo na trávníku. Jenže to by bylo nesmírně jednoduché ukázat na jednoho člověka, který za všechno může. V téhle válce nemá nikdo čisté svědomí.

Při El Clásicu jde morální kodex stranou, ale já bych jednou rád sledoval zápas, kde se ukáží fotbalové přednosti obou týmů. Nejlepší hráči světa se však radši mezi sebou handrkují. Doufejme, že změna k lepšímu nastane již příští týden při odvetě Španělského poháru.