Stop fotbalovým tajnostem!

Pokoušel jsem se zjistit, jak jsou postihováni prvoligoví fotbaloví rozhodčí, kteří se při řízení utkání dopustí výrazných chyb. Zdálo se mi totiž, že se tato tematika v poslední době z médií vytratila.

Pátrání netrvalo ani půlhodinu. Na webu Fotbalové asociace jsem objevil stránky komise rozhodčích (řízené Dagmar Damkovou) a dokonce i rubriku „zápisy ze zasedání komise rozhodčích“.

Na této oficiální stránce
http://nv.fotbal.cz/cmfs/komise/komise-rozhodcich/index.phpje vidět, že poslední zápis z jednání komise datovaný 11. 9. 2013 obsahuje čtyři věty: komise hodnotila výkony rozhodčích, schválila mezinárodní listinu sudích, oznámila termín podzimního semináře delegátů a stanovila termín svého příštího jednání (26. 9. 2013). JAK výkony hodnotila, KOHO schválila za mezinárodní rozhodčí, to se už nepraví. Čerstvější zápis nebyl dodnes – 22. 10. 2013 – k dispozici, ačkoli zřejmě proběhla nejméně dvě další jednání.

Problém mi pomohla rychle rozklíčovat sekretářka komise Mgr. Šecová, jíž patří dík za rychlou mailovou odpověď: Hodnocení a tresty rozhodčích probíhají interně.

Já tedy nevím... Připadá mi, že prvoligový fotbal je dost veřejná věc, zvlášť když v současnosti polovinu utkání vysílají přímým přenosem televize. Spousta diváků vidí, co se děje a stejně tak veřejně se v médiích probírají hodnocení utkání. Nejen hráčů, ale i rozhodčích. Chyby dělají ti první i ti druzí. Chybující hráče vystřídá trenér, příště je nepostaví, kritika se objeví v novinách. K výkonu rozhodčího se ovšem trenéři a hráči bezprostředně vyjadřovat nesmějí. Naštěstí média je šetřit nemusí a na chyby většinou poukáží. Potud vše probíhá poměrně transparentně a podle jakýchsi rozumných pravidel.

Tím ale také všechno končí a víc se o rozhodčích veřejnost nedozví. Jak zhodnotil výkon sudího nejpříslušnější orgán – komise rozhodčích. A co z toho vyplynulo či jaký trest byl udělen (omezení delegace na příští utkání). Pokud by se chování komise rozhodčích ve stejném duchu promítlo do ostatního společenského života, je to jako by dodneška nikdo nesměl vědět, že David Rath je ve vazbě nebo že byli švýcarským soudem odsouzeni bývalí manažeři Mostecké uhelné. Připadá vám to normální?

Chcete se divit, že občas diváci skandují k předsedovi fotbalové asociace „Pelta ven“?!

Všechno, co se tají, nahrává spekulacím, že náš fotbal stále ovládají zákulisní tahy jak z dob proslulého Ivánka a mluví se o „plzeňské klice“ Berbr (mocný funkcionář) – Damková (jeho partnerka). Proti Plzni se nenařizují penalty (např. v minulé sezoně v utkání Plzeň–Sparta) či nevylučují se její hráči (např. teď v posledním kole Petržela, se žlutou kartou simulující penaltový faul) a naopak pro Plzeň se podivuhodné nepenalty pískají (opět vzpomenuté utkání proti Spartě nebo teď proti Slavii). Fotbaloví fanoušci se mohou domnívat, že nezveřejňováním svých trestů jsou tak rozhodčí chráněni nejen před poněkud nežádoucí publicitou, ale také vůči veřejnosti před svými chybami, které mohou být úmyslně „ve prospěch někoho“ a že za ně dokonce v řádné míře – či dokonce vůbec – nejsou potrestáni.

Spekulací bych zde mohl vypsat celou řadu.

Je zajímavé, že lze stáhnout (velmi stručný a krátký) zápis jednání komise rozhodčích z konce dubna 2013, kde jsou probrány chyby z utkání Baník–Sparta a zaznamenány tresty pro hlavního sudího Kovaříka a delegáta Helebranta. Týkalo se neudělení červené karty hostujícímu hráči Matějovskému za šlápnutí na soupeře, přičemž incident nebyl popsán ani ve zprávě delegáta. (Mimochodem, rozhodčí Kovařík tedy nevyloučil sparťana a v posledním ligovém derby nařídil ve prospěch Sparty přímý kop za faul-nefaul, z něhož dal Vácha vítěznou branku. Jistě i tohle je jen náhoda, zvláštní okolností opět ve prospěch jednoho mužstva.)

Zdá se tedy, že od aspoň jakési formy veřejné informovanosti o trestech pro rozhodčí se ustoupilo ve velmi nedávné době.

Ptám se proč, komu ku prospěchu?

Jestliže se veřejnost běžně dozvídá o trestech defraudantů a vrahů, proč nesmí znát trest pro rozhodčího za zpackané utkání?!