Návštěva Pražského hradu: Dále od hradu, dále!

Pojali jsme s manželkou nešťastný nápad zajít na výstavu do Jízdárny Pražského hradu. Netušil jsem problém, neboť jsem měl za to, že kontroly při vstupu do areálu by se nás takhle vlastně ještě v předhradí nemusely týkat.

Mýlil jsem se. Hluboce. Fatálně, ale naposledy.

Vstup do Jízdárny je v ulici U Prašného mostu 90 metrů od kolejí tramvajových linek 22 a 23 (zastávka Pražský hrad). Jenže kontroly probíhají 25 metrů před vchodem do Jízdárny. Nikoli až na úrovni Jeleního příkopu, jak jsem si představoval. Měl jsem za to, že se do Jízdárny dostaneme pohodlně bez obecné kontroly vstupu do areálu.

Když už jsme se přihrancali z druhého kraje Prahy, postavili jsme se v dešti do fronty. Vedla málem až na tramvajové kolejiště a na druhé straně ulice byla stejně dlouhá. Ta protější se zdála pohybovat rychleji, samozřejmě. (Odcházeli jsme směrem po Starých zámeckých schodech, na kterých byla fronta ke kontrole téměř až dolů na Klárov.)

Kontrolou jsme prošli za 40 minut čekání na dešti a styděli se celou dobu za to, že tenhle teror musí podstupovat i cizinci.

Když jsem se dotazoval, proč to všechno, bylo mi řečeno, že lidé s sebou nosí nože... Takže s kapesním nožíkem bych neprošel. Jenže jak kontrola probíhala, jsem si jist, že jako terorista bych třeba v podrážce pronesl i 25centimetrovou čepel a jako Chuck Norris bych prošel s prázdnýma rukama a pak jim z celého hradu nadělal kůlničku na dříví.

Podle mě jsou kontroly zbytečné, aspoň jsem za celou dobu jejich existence nezaznamenal jediného odhaleného teroristu. Zato jsem dnes viděl spoustu zpruzených lidí. Ve Francii byl dlouho výjimečný stav, a přesto jsme se do katedrály Notre-Dame dostali do deseti minut a do ohrazeného prostoru Eiffelovy věže do dvaceti minut! Nevidím jediný důvod, proč se zde v Praze čeká několikanásobně déle, a to si ještě kacířsky dovolím poznamenat, že přece jenom ještě srovnáváme trochu nesrovnatelné. Kdyby tak v Paříži organizoval kontroly náš hradní šéf, pan kancléř bez prověrky, čekali bychom u Notre-Dame tak šest hodin a na Eiffelovku dva dny.

A víte co? Mě už sem nikdo nedostane, tedy aspoň do doby než tyhle nesmyslné kontroly skončí, anebo se minimálně trojnásobně urychlí.