Koronavirus: bez paniky už, prosím

Na téma koronavir se takřka nic objevného nedá napsat. Bylo toho napsáno a naposlouchali jsme se toho v televizi a rozhlase až až. Velká většina všech těch příspěvků se nesla ve stylu bu-bu-bu. Když nebudete dodržovat toto...,

... nastane apokalypsa. Museli jsme být doma, jinak s náhubky, nesměli jsme do obchodu, kdy bychom potřebovali (8-10 vyhrazeno pro seniory, kteří stejně nakupovali i v jiných dobách). Mnoha lidem se zrušila možnost vykonávat svou profesi (kuchař, číšníci, hoteliérství, turistika, ...), omezení byla, kam se člověk podíval.

Nyní, zdá se, začíná být po všem, věřme tomu. A přesto čtu doktora Maďara: Budeme si muset zvyknout na nové pravidlo při odchodu z domova – klíče, mobil, peněženku a ROUŠKU.

Bože, co tohle je? Jakože vážně? Měsíce ještě (nebo roky)?

Od 12. března, kdy tuším opatření začala, do čtvrtka 6. června uplynulo 12 týdnů, tedy 84 dnů.

Za tuto dobu je evidováno 9.441 nakažených. To představuje průměrně 112 osob denně. Jestliže má Česko 10.500.000 obyvatel (má jich asi o sto tisíc víc, ale ať se to dobře počítá), znamená to, že se den co den nakazí 1 člověk z 93.750 osob. Ano, můžete to být právě vy, ale uvědomujete tu minimální pravděpodobnost? Ovšem, shora zmíněná restriktivní opatření byla zavedena i proto, abyste to zrovna nebyli vy nebo já. Podle hesla jeden život je cennější než cokoliv.

Také už víme, že asi u 80–85 % nakažených probíhá nemoc mírně až skrytě a mnozí z pozitivně testovaných by bez testu ani nevěděli, že covid mají. Když odečtu oněch 80 %, pak se denně vážnější formou nemoci nakazilo 22,5 osoby neboli jeden z 466.667 obyvatel republiky.

Teď z té černější stránky. Za popsanou dobu je evidováno 324 zemřelých "na covid". Už se dosti diskutovalo o tom, že většinou to bylo "s covidem", protože úmrtí byla obvykle spojena s dalšími vážnými zdravotními problémy. S cukrovkou, obezitou (což mnohdy souvisí), astmatem, rakovinou. Také s věkem. Je to cynické, ale bylo to tak: pro většinu zemřelých byl covid poslední kapkou, ale ne základní příčinou.

V naší republice ročně zemře okolo 100.000 lidí. To tak prostě je, hovoří se o jednom procentu z počtu obyvatel. Denně prostě zemře, stářím, na nemoci, po úrazech, sebevraždou... atd. 274 lidí. Včera, dneska, zítra – vždycky kolem tohoto čísla. Za oněch posledních 12 týdnů tedy zemřelo 324 osob "na covid", to je v průměru 3,86 denně. Neboli 4 ze 274, jedno a půl procenta zemřelých s covidem. Pardon, tedy, je toto pandemie? Není to ani epidemie. Mnozí říkají, že srovnávat covid s chřipkou je hloupost. Proti chřipce se nikdy žádná zvláštní opatření nepodnikala, ale údajně na ni rok co rok umírá okolo 1.500 lidí. To nevadí.

Doktorka Soňa Peková zastává názor, že ani nepřijde ona "slibovaná", resp. vyhrožovaná druhá vlna. Věřme, že se nemýlí. A tedy že ona nyní již zbytečně drastická opatření budou odvolána, a to tak, že všechna. Pochopitelně, dr. Maďar může nosit roušku doživotně. Jinak myslím, že jsme se všichni poučili, že si třeba roušku do MHD budou automaticky brát ti, kteří kašlají, kýchají a prskají. Ale jinak prostě žijeme v současném světě. Jsme neustále vystavováni veškerým životním rizikům, z nichž koronavirus je jen jedno z mnoha. Takhle k tomu přistupujme.