Komentátorský fenomén Pavel Čapek

Pokud používáte čtvrteční Magazín DNES jako televizní program, stále ještě máte tiskovinu s článkem o komentátorovi Pavlu Čapkovi po ruce (č. 33/2013). Několikastránkový rozhovor s ním vedl redaktor Jan Malinda.

Článek je poměrně nekonfliktní, avšak nemohl se obejít bez zmínky o tom, že řada televizních diváků nemá pana Čapka ráda či že se dopouští banálních chyb (např. nepozná zpěvačku Shakiru, která – mimochodem – u příležitosti mistrovství světa v Jihoafrické republice natočila bezvadný fotbalový klip). Převažují však panem Čapkem prezentované názory, že jeho čeština je dobrá, je sebekritický a odpovídá na slušné dopisy. Za tento rámec interview nejde, takže zkusím pro doplnění přidat pohled z druhé strany a článek „doplnit“.

Ačkoli se pan Čapek prezentuje jako hudebně vzdělaný nadšenec, Shakiru nedávno nepoznal – to je ovšem jeho nejmenší hřích vůči televizním divákům.

Ano, patřím k těm, kteří mají sportovní přenos předem zkažený, jakmile zjistí, že ho komentuje Pavel Čapek. Na druhou stranu ovšem v takovém případě nevypínám zvuk, jak prý někteří činí. Ochudil bych se o ruch ze stadionu. Bohužel zůstávám nedobrovolným konzumentem mnohomluvného komentáře a posluchačem nezbytných perel jako např. „jeho střela se nepotkala s přesností“. Snad jednou půjde vypnout komentátora a nechat ostatní zvukovou kulisu.

Především je třeba uvést, že kdyby náhodou zůstalo v éteru třísekundové komentátorské ticho, nezhroutí se z toho galaxie. Především a právě pan Čapek snad trpí obsesí, že musí pořád něco mlet. Nechte nás chvilku vydechnout, pane Čapku, býváme tak zahlceni vaším komentářem, že málem nestačíme vnímat obraz. Tak jako vy sám, kdy jste na posledním mistrovství Evropy po poločasové přestávce utkání s Řeckem vášnivě debatoval se spolukomentátorem Karochem, zdali nastoupí kapitán Rosický do druhého poločasu. Zatím jsme všichni v záběru viděli přicházet Petra Čecha s kapitánskou páskou. Bylo nám vše jasné o minutu dřív než vám, a to jsme vůbec přímo ve Vratislavi být nemuseli… Prostě čím víc se mluví, tím spíš se plácne nějaká pitomost nebo něco podstatného zatím ujde pozornosti.

Dostatečná sebekritika je možná také jen chiméra pana komentátora. Mám zkušenost i tušení, že televizní moderátorské hvězdy nemocí sebekritiky příliš netrpí. Jestli pan Čapek odpovídá na (slušné) dopisy diváků, pak jiných – mně neodpověděl nikdy, jednou to za něj vzal šéf p. Ponikelský.

K pobavení byla i otázka na jeho předpokládané sparťanské fandovství – samozřejmě přece fandí pouze dobrému fotbalu. To bychom se také mohli ptát rozhodčích, komu fandí...

Článek mohly doprovodit některé páně Čapkovy „hlody“. Jsou k nalezení na internetu (jeden slušný tip za všechny: http://blog.zarohem.cz/clanek.asp?cislo=1640), ale další se dají objevovat při jakýchkoli jím komentovaných přenosech. Protože mám rád zábavné texty, uvedu několik páně Čapkových hlášek, které jsem sám zaznamenal jen během prvních 20 minut utkání Ligy mistrů Real Madrid–AC Milán v říjnu 2010:

• arbitr (česky a nejspíš asi sprostě: rozhodčí, sudí, soudce)
• jáma lvová
• objasnil portugalskou výslovnost jména Ronaldo [ronaldu], avšak celou dobu hráče, který byl v titulcích i na dresu popsán DI MARÍA četl s opačným přízvukem [mária]
• se svým obranným valem
• trajektorie míče se posunula hodně vysoko
• s jeho akciemi to v této chvíli vypadá prachmizerně
• dostal Milán do vínku rohový kop
• má střeleckou slinu
• Ronaldinho oslovil naprosto přesně Ibrahimoviče
• musel pro něj už dvakrát do svého čeřenu

Inu, Shakespeare hadr.

Ostatně, u již vzpomínaného MS 2010 mě pobavila věta jednoho z blogerů: „Zvuk vuvuzel doplní i komentátor Pavel Čapek, což je další důvod, proč si ztlumit zvuk.“

Nechť si každý udělá obrázek sám. Už před časem jsem přímluvcům pana Čapka, kteří za něj v České televizi vyřizovali korespondenci, doporučoval udělat anketu na téma, jak divákům jeho komentování vyhovuje. Tehdy se nestalo nic, ale přesto se časem takové ankety objevily.

Anketa o komentování letošního finále Ligy mistrů sesbírala 2 832 kladných hlasů a 823 záporných. Podle ní přenos Bayern–Dortmund pokazil Čapkův komentář „jen“ 22,5 procentům diváků, neboli skoro čtvrtině hlasujících. Viz http://isport.blesk.cz/clanek/blesk-sport/173778/fotbalovi-fanousci-zuri-na-ceskou-televizi-capek-zase-trapil-divaky.html.

Obecná anketa s otázkou „Líbí se vám styl komentování Pavla Čapka?“ měla na adrese http://fotbal.idnes.cz/sportovni-komentator-pavel-capek-dlu-/fotbal.aspx?c=A130814_130205_fotbal_ald počet odpovědí ANO 10 576, NE 7 730. Zde to je o něco horší, protože výsledkem je, že více než 42 procentům diváků se komentátorův styl nelíbí.

Takže si pan Čapek opravdu může myslet, že většině lidí jeho komentování vyhovuje.

Ovšemže není člověk ten, aby se zalíbil všem. Jenže „neúspěšnost“ ať už ji vyjádříme procentem 22,5 či dokonce 42, mi připadá docela dost neúspěšná. Kladu řečnickou otázku: Jak dlouho byste vydrželi v práci s podobnou neúspěšností, která by dosahovala stejných parametrů? Představte si, že byste třeba jako kurýr doručovací služby ze 100 zásilek nedoručili 22, nebo dokonce 42 balíčků???

Pan Čapek mohl být s článkem v Magazínu DNES spokojen a jestli je opravdu tak sebekritický, jak naznačuje, jistě si vezme poučení i z mého. Nehodlám štvát výkřiky „Pryč s Čapkem!“ a podobně, je mu třeba přiznat jisté znalosti i zkušenosti, už jsme si na něj zvykli a nakonec kdo by nás nějakou tou perlou potěšil, když i pan Bosák už dávno ubral. Krom toho je třeba mít na paměti, že by mohlo být i hůř. Vzpomínáte si na sportovní komentování Václava Tittelbacha kdysi na Nově (http://www.fotbalnaplno.cz/content/fotbal-retro-15-nejlepsich-hlasek-legendarniho-poplety-tv-nova-vaclava-tittelbacha-15102012)?

Sportu zdar a fotbalu zvlášť!