Samostatná nejvyšší česká prvoligová soutěž začíná. Má za sebou 20 ročníků a před sebou úvodní kolo jedenadvacátého. Bude důležité. Až totiž za třičtvrtě roku budou týmy na konci jarní části zoufale bojovat o každý bod (který jim bude scházet k boji o titul, anebo k záchraně), měly by si připomenout, že se titul či sestup neprohrává v posledním kole, ale zrovna tak už v tom prvním.
Napadlo mě podívat se, jak v těch dvaceti ročnících zahájil soutěž pozdější mistr (11krát zvítězila Sparta, 3krát Slavia a Liberec, 2krát Plzeň a 1krát Ostrava).
12× zvítězil už v prvním kole; samozřejmě to zprvu nic neznamenalo a nedalo se tušit, že vítězný pro něj bude i celý ročník.
5× pozdější mistr v úvodním kole remizoval. Remízu lze těžko označit za oslnivý start, ale stačilo to. Ostatně ve čtyřech případech si pak mužstvo, které nakonec ligu vyhrálo, připsalo plný bodový zisk hned ve druhém kole a jen Sparta v ročníku 2009/10 prvně zvítězila po třech remízách až ve čtvrtém kole. Zdálo by se přitom, že tři remízy na úvod sezony nic moc…
3× pozdější vítěz ligy v prvním kole prohrál. K tomu tedy dochází zhruba jen v jednom ze sedmi soutěžních ročníků. Dovolila si to dvakrát Slavia (1995/96 a 2008/09) a jednou Sparta (1996/97). Pražské týmy pokaždé prohrály v prvním kole na hřišti soupeře a vždycky 1:2. Slavia následně ve druhém kole doma už vždy vyhrála, ale Sparta předvedla něco neuvěřitelného. Prvně zvítězila až v osmém (!) kole, když před ním měla pouhé 4 z 21 možných bodů a vypadala spíš na sestup. Přesto nakonec ligu vyhrála a podala zářný příklad toho, že dokud žije šance a bojuje se, nemusí být nic ztraceno.
Spoléhání na podobný husarský kousek však nikomu nedoporučuju. Uchazeči o ligový trůn, neváhejte a začněte naplno. Jistěže je statistika jen zajímavá hra a nic si za ní nekoupíš. Jestliže však prohraješ hned první utkání, s titulem raději nepočítej. Tak to prostě chodí, start JE důležitý (a nejen ve fotbale).
Nechť se bojuje čestně, soudcuje objektivně a zvítězí nejlepší!
