Fotbal, dělobuchy, dýmovnice – jak se to rýmuje?

Rozmohl se nám ve fotbalové lize takový nešvar. Málokteré utkání se obejde bez dělobuchů a dýmovnic. Je to zlý …, nepěkná věc.

Připojuji ilustrační foto z televizního přenosu posledního ligového kola Slavia–Plzeň. Slávističtí fanoušci neunesli euforii z překvapivého vedení 3:0 a zamořili stadion červeným dýmem. Rozhodčí musel utkání na nejméně dvě minuty přerušit. Fotbalový svaz potrestá domácí oddíl pokutou, na kterou se budou skládat i čínští spolumajitelé – a pojede se dál.

Slávistická ukázka mi posloužila jako příklad. Dělobuchy a dýmovnice se objevují i na jiných prvoligových stadionech, je to takový náš kolorit.

Nyní zapátrejme v paměti. Viděl někdo v posledních letech dýmovnice nebo dělobuchy při utkání anglické fotbalové ligy? Viděl někdo tyto jevy při utkáních Ligy mistrů? NEPŘEDSTAVITELNÉ.

Jak je to možné? Klaďme si tuto otázku. Možná tam v cizině nejsou fanoušci uvědomělejší, ale podléhají při vstupu na stadion důkladnější kontrole. Řešení bude asi velmi jednoduché.

U nás nejspíš budeme čekat, až některý primitiv z hlediště nějakého hráče zraní (co způsobí dělobuch, který exploduje půl metru od fotbalistova ucha?). A do té doby budeme řešit opilé rozhodčí a alkoholtestery. Ne že bych to chtěl omlouvat, ale jako pro diváka je mi snesitelnější podnapilý čtvrtý rozhodčí než poslouchat dělobuchy, pro dýmovnice nevidět na hrací plochu a strpět přerušování hry kvůli těmto jevům.

Vrhači dýmovnic a dělobuchů do ochozů nepatří.

Vedení soutěže a pořadatelé utkání, probuďte se!