Je inkluze ideologický projekt?

Podle ODS ano, v kritice inkluze se pak zvláště angažuje Václav Klaus ml. Tento názor nesdílím, i když vnímám problémy, které přináší.

Tzv. inkluze byla zavedena 1. 9. 2016, za vhodnější však považuji termín společné vzdělávání, které danou problematiku vystihuje lépe. Uvědomme si, že společné vzdělávání dávno funguje (novelou zákona od 1. 1. 2005), dětí s různým typem postižení či znevýhodnění je v běžných školách hodně. Rozhodující role před 1. 9. 2016 i po něm zůstává zákonnému zástupci, on vybírá školu a on musí případně udělit souhlas se vzděláváním ve speciální škole. Za důležité považuji, že se neruší speciální školy a ještě důležitější je, aby tomu tak zůstalo! Některá postižení se dají integrovat velmi špatně nebo vůbec (např. těžké poruchy chování, těžké formy PAS). Naopak např. zdravotní postižení se s pomocí asistenta integrují poměrně dobře (pokud není více vad). Právo na kvalitní vzdělání dle svých možností mají mít všechny děti.

Téma společného vzdělávání se hodně smrsklo na žáky s lehkým mentálním postižením, i tito žáci v běžných školách byli a jsou a ve své většině s pomocí IVP (individuální vzdělávací plán) a učitele fungují.

Bohužel narostlo administrativy, myslím, že by to šlo i jednodušeji, ale to je problém celé přebujelé státní správy. Norem, nařízení, vyhlášek je tolik, že je obtížné se v nich orientovat, a to i pro samotné úředníky. Školská poradenská zařízení nestíhají vyšetřovat, jsou poddimenzovaná, tak se snadno stane, že žákovi vyprší platnost posudku v srpnu, objednán na vyšetření je až v listopadu a další 4 měsíce má ŠPZ na vydání posudku. Teprve potom může škola žádat o finance! Školní rok je tak pomalu u konce, školo, řediteli, starej se, ber kde ber.

Asistent pedagoga (AP) je stále financován za 40 hodin přímé práce týdně (např. AP u nevidomého žáka přepisuje texty do Braillova písma, což je práce nepřímá). Podpora učitelů, ať už snížením počtu žáků ve třídě nebo bezproblémovým přidělením AP, kde je to potřeba, je nedostatečná.

Chceme-li soudržnou společnost, musíme omezit předčasnou segregaci. Nejedná se jen o žáky s handicapem, ale i žáky nadané. Osmiletých gymnázií je nadbytek, mnohde nerespektují Gaussovu křivku nadaných dětí v populaci (cca 5 %), a tak se na ně dostává 12, 13 nebo i více % žáků v ročníku, zákonitě se tak snižuje jejich úroveň a oslabeny jsou i základní školy.

Reforma společného vzdělávání se dala připravit lépe, nedostatek financí, malá podpora učitelů a omezená kapacita ŠPZ ji velmi sráží. Přesto si myslím, že společné vzdělávání má smysl. Ukončení této cesty by bylo krokem zpět, směřujme na západ, ne na východ.

Udělejme ze vzdělávání opravdovou prioritu.