Odpověď na otázku je nasnadě. Ale od politiky raději zpět k zemědělcům. Už několik let jsme všichni dobře informováni o tom, jak naši zemědělci špatně hospodaří s půdou a jedním z důsledků je i eroze a vysychání půdy a špatné hospodaření s vodou v krajině. Člověk by očekával, že zemědělci se chytnou za nos a začnou na vzniklou situaci reagovat aměnit svoje chování k půdě. Ale kdepak. I kdyby se naše země změnila v neobydlenou poušť, tak budou stále pěstovat řepku.

Úsměvné. Zrovna řepka erozi půdy brání, protože je na poli skoro celý rok. Ale to není podstatné.

Kdo jen trochu málo o zemědělství ví a sleduje, ten si nemohl nevšimnout toho, jak zodpovědně přistupují zemědělci například k podmítce. Zatímco za komunistů zůstávala sláma na poli dlouho do podzimu a po utužené půdě srážkové vody odtékaly pryč, dneska je zcela běžné, že za kombajnem jede lis nebo kombajn má drtič slámy, a ještě tentýž, nanejvýš druhý den je podmítnuto. Tím se otevře půda pro srážkovou vlhkost a naopak se přeruší kapilární systém, kterým se odpařuje půdní voda.

Hospodaření s vodou daleko víc ohrožují třeba jeteloviny, ale i obiloviny.

Mezi evropskými zeměmi je Česká republika absolutně na špici v procentech orné půdy využívané k pěstění řepky.

A zde je citace z článku na portálu iROZHLAS.cz:

"„Půda se při pěstování řepky velmi vyčerpává, co se týká základních živin: dusíku, fosforu, vápníku, draslíku. Největší vadu řepky vidím v tom, že se tak extrémně chemizuje. Stříká se až desetkrát za rok. Na řepku se používá nejvíc kontroverzního totálního herbicidu glyfosátu (známého také jako Roundup – pozn. red.) na hektar.“

Zemědělci znají 71 mikroorganismů, které mohou vyvolat její onemocnění a 57 druhů škodlivého hmyzu. Chemických přípravků pro ošetření řepky je však ještě mnohem víc.

...

„Pro zvýšení zimovzdornosti, zpomalení dlouživého růstu nadzemní hmoty a posílení růstu kořenů, zkrácení a zpevnění stonku, zvýšení počtu a velikosti nasazených generativních orgánů a omezení jejich redukce, ke sjednocení rozdílného zrání stonků a šešulí, zmenšení pukání šešulí a pro vysušení nežádoucí zelené části porostu lze aplikovat regulátory růstu, dozrávání a desikanty,“ uvádí Jan Moudrý ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity."

zdroj: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/repka-dotace-zlute-pole_1805100610_pek

...

A zde je další zajímavý článek k tematice

http://cmszp.cz/ostatni/2017/zacina-boj-o-zakaz-biopaliv-z-repky-nebo-palmoveho-oleje/

„Pro zvýšení zimovzdornosti, zpomalení dlouživého růstu nadzemní hmoty a posílení růstu kořenů, zkrácení a zpevnění stonku, zvýšení počtu a velikosti nasazených generativních orgánů a omezení jejich redukce, ke sjednocení rozdílného zrání stonků a šešulí, zmenšení pukání šešulí a pro vysušení nežádoucí zelené části porostu lze aplikovat regulátory růstu, dozrávání a desikanty,“ uvádí Jan Moudrý ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity."

Ukažte mi jedinou plodinu, pro kterou to neplatí.

„Půda se při pěstování řepky velmi vyčerpává, co se týká základních živin: dusíku, fosforu, vápníku, draslíku." Řepka má průměrný výnos okolo 5 tun na hektar. Brambory mají zhruba 10x větší výnos, pšenice 2x větší. Čili tyto plodiny vyčerpávají půdu mnohem více. Zejména brambory mají obsah draslíku daleko větší než řepka, takže půda je po bramborách prakticky bez draslíku.

" Největší vadu řepky vidím v tom, že se tak extrémně chemizuje. Stříká se až desetkrát za rok." Totéž platí pro brambory.

Roundup se používá pro jarní plodiny, protože ozimé plodiny by mohl zničit díky přetrvávajícím reziduům v půdě, čili pokud se používá, tak pod jarní odrůdy řepky, které jsou v menšině. To by měl vědět pan Moudrý z jihočeské zemědělské univerzity, když to ví absolvent té pražské, tedy já.

Co jste absolvoval Vy, pane Trizuljaku?

Pravda je, že tolik řepky je hnus a dotace jsou dotace. Ostatní je bohapustý blábol. Řepka jako ozimá plodina s poměrně bohatou listovou růžicí s plevelem dost dobře poradí sama.

Roundup (nikoli Roundop) je totální herbicid, jehož rezidua přetrvávají v půdě 5 a více týdnů. Vzhledem k tomu, že řepka se seje v srpnu, není dost dobře možné (a ani účelné) aplikovat Roundup před setím řepky. A už vůbec ne během vegetace. Jako totální herbicid by ji zničil.

Brambory jsou ukázkou pozitivní stránky mezinárodní "dělby práce". U nás se jich pěstuje méně prostě proto, že v zemích jižní Evropy mají dvě sklizně do roka. Takže v lednu či únoru se na pultech obchodů potkávají čerstvé brambory z jižní Evropy a již několik měsíců skladované brambory české. Ty jihoevropské se vezou na pult prakticky rovnou z pole, ty české z velkých (a tudíž docela drahých) bramboráren se složitými systémy vzduchotechniky, ošetřené proti plísním a dalších chorobám, což také něco stojí. Ergo cena srovnatelná. A co si pak vyberete? České scvrklé, nebo čerstvé řecké nebo španělské?

Když už se spravedlivě rozhořčujete, vyhledejte si aspoň validní argumenty.

No jo, ale ty hnusné, francouzské, co se prodávají teď, jsou odkud? Máte vysvětlení, proč jsou uvnitř celé černé?

Zřejmě jsou dovezené brambory levnější, proto se přestávají pěstovat. Jak z toho ven bude složitější, doba, kdy se centrálně určovalo, kolik se čeho má pěstovat, je už pryč. Dotovat brambory místo řepky ?

Tady ale je právě centrálně určeno - člověkem, který ve svých rukou akumuloval obrovskou moc - že se bude v obrovské míře pěstovat řepka. Když si navíc tentýž člověk z pozice moci "centrálně určí" sám pro sebe dotace.

Tímto "centrálním řízením" se velice významně deformuje trh

Ještě Řepkový dovětek - Agrofert, podle posledních zveřejněných čísel vykazuje 35 miliard bankovních dluhů.Ty jsou samozřejmě orientovány výhodně. Bruselské vyšetřování + Čapí Hnízdo + Nápady Daní pro banky, to je docela vážný problém. Že ANO ! Opravdu - Není Řepka, jako Řepka ... ...

jj, když náš oligarcha Bueš ty úenízky tolik miluje a nikdy jich nemá dost...