Pojal jste to velmi "česky" - mrzoutsky a posměšně zároveň. Trochu pravdy, trochu ne - třeba ten Nový rok není ani tak oslavou slovenskočeského rozchodu, to husitství nebylo jen loupení, jak "česky" zjednodušujete. Boření, loupení a rozvrat byl ostatně ten 14. červenec úplně stejně.

Řečnickou otázku mluvčí odpoví. Na vaší otázku v titulu článek neodpovídá, jak by jeden očekával. Jen konstatuje jev bez náznaku příčiny. Ve skutečnosti je ten rozdíl také hodně v národním temperamentu a v obecném významu národa, daném i jeho početností. Z toho pak plyne i vlastní chování.

Já mám svůj 14. červenec. A rád si jej připomenu. Ale je to má osobní věc a ostatním do toho může být...

Téměř je to skutečně tak s těmi oslavami našich státních svátků jak uvádí autor blogu. Přesto jsem přesvědčen, že mnohem větší pozornost nás všech si zaslouží skutečné oslavy ještě dvou svátků : 1. června Den DĚTÍ a v květnu Den MATEK.

.....a téměř neznámý den otců.

Někde v dáli slyším - den matek? den otců a co mají slavit ti, co nemají děti.