Já si dovolím jsem dát kousek textu z úvodníku pana Antonina Uhlíře, šéfredaktora Osvobozeného našince z 9.května 1947:

Jak jsme hospodařili se svobodou, vydobytou nejen nasazenímživotů našich bratří, ale přinesenou námobětmi armád Sovětského svazu, i západních spojenců.

< Minimálně od roku 1620 jsme žili podrobeni v přetvářce>

Nemáte pravdu, že jsme, tedy že naši předkové po roce 1620 žili porobeni. Příliš podléháte školskému dějepisu, oficiálně propagovaným dějinám (Jirásek a spol.). V tomto ohledu doporučuji dílko "Falzifikátoři a falzifikace českých dějin" od dr. Sedláka (http://www.agapebrno.cz/).Mj. se tam dočtete, že naši předkové žili v souladu s přírodou, což jsme mi již opustili. Nebylo to 300 let poroby, vzdělávali se (znali minim. dvě řeči, protože ve městech museli mluvit německy), radovali se, budovali kláštery, kostely, zakládali rybníky, udržovali a rozvíjeli lesní hospodářství. O zemědělství ani nemluvě. V 19. století šlechtici začínali podnikat, zakládali se továrny. Viz hrabě Salm z Rájce nad Svitavou a jeho slévárny v Blansku. Stavěli se železnice, které my nedokážeme ani pořádně udržovat a rušíme (v "moderní" době) tratě tehdy zbudované.Ještě věříte, že to byla poroba? Rozvíjející se říše Rakousko-Uhersko bylo trnem v oku mocnostem zla a tak je rokem 1914 rozbili, rozparcelovali Evropu pod heslem "Rozděl a panuj". Že jsme se tzv. "spojencům" do roku 1938 ekonomicky utrhli z řetězu, o tom někdy jindy. Počtvrté (roky 1938, 1968 a 1990) se napálit od "spojenců" nenecháme. Doposud mně nikdo tento závěr nevyvrátil...

Obávám se, že všude vidíte více nenávisti, než jí tam skutečně je.

Máte pravdu, že po roce 1620 jsme celá staletí žili porobeni. Proto lze vnímat jako zázrak, že česká řeč nezanikla. Myslíte, že jsme se z toho dostali díky nenávisti nebo díky tvořivosti?

Je pravda, že Poláci bojovali za svobodu, ale to neznamená, že my nikoli. Když osmanští Turci v roce 1683 obléhali Vídeň, k porážce Turků přispěli vedle Poláků i Češi jako součást císařského vojska. Ovšem o několik století později, v roce 1938, se Poláci připojili k Mnichovské dohodě a utrhli si z okousaného Českoslovesnka kus Těšínska. Snad uznáte, že to nebylo úplně fér.

Když padlo Rakousko-Uhersko, tak rozhodně nešlo jen o shazování "rakouských orlíčků". Slyšel jste někdy o "boji za českou školu"? Teprve po roce 1918 bylo možné bez problémů zakládat české základní školy. Předtím v některých obcích nebylo možné založit českou školu ani v případě, že zde byla česká většina a Češi byli schopni zajistit financování, budovu i pedagogy (například v Třebenicích na Litoměřicku, v Předlicích na Ústecku atd.).

V roce 1945 jsme sice byli osvobozeni, ovšem nelze opomenout, že za druhé světové války padlo tři sta šedesát tisíc Čechoslováků, a to rozhodně není málo.

Na tom, že jsme strčili hlavu do chomoutu Sovětského svazu po roce 1945 se dost zásadním způsobem podepsalo například zklamání z Mnichovské dohody, jejímž prostřednictvím nás západní "demokracie" předhodily doslova jako kost Hitlerovi. Pokud si myslíte, že "po komunistech nebylo co rozkrádat", tak to se hodně mýlíte. Jen množství ukradených a do zahraničí odvezených památek po roce 1989 kriminalisté srovnávají s pleněním třicetileté války.

Jak vidíte – k historii nelze přistupovat povrchně.

Ve svém článku podrobně vypisujete, koho my Češi nenávidíme, mluvíte o naší "malosti", mluvíte o tom, jak nás "prostupuje lež" a jak je národ "zblblý bulvárem" a jak u nás "lež a nenávist vedou na body". To vypadá, jako byste nenáviděl svůj vlastní národ.

No že zrovna Vy víte, proč se Hospodin rozhodl zdržet Židy o 40 let před vstupem do země jim zaslíbené...

Jsou-li Vaše informace tak přesné, jako v hned prvním příkladu, že

jsme byli osvobozeni po první světové někým jiným, tak pouze vycházíte z nějakých nesprávných kliše.

Už někdy v r. 1917 na mezinárodní poradě socialistů ve Stockholmu Šmeral konstatoval, že i když on sám je proti rozpadu R.-U., tak musí říci, že 90% Čechů je pro. Navíc nejsem si s tím zcela jistý, ale asi platí, že nebylo početnější zahraniční armády než československé legie.

Stejně tak platí, že slavíme přece květnové povstání českého lidu. Rudá armáda tu přišla pouze díky souhlasu čs. vlády.

A ten příklon k socialismu po r. 1948 byl dán toliko zklamáním z tristního fungování kapitalismu a buržoazní demokracie. V r. 1945 byla na tom ekonomika svým způsobem hůře než v r. 1913, vezmeme-li do úvahy její vzestupy a pády.

Pozn. : Jak jsem dočetl v nejnovějším čísle Týden, tak v podstatě jsme na tom dnes hůře než za totáče. Je sice možné, že tehdy byl celý stát koncentračním táborem, ale alespoň na školách bylo relativně bezpečno.

Dnes je každá škola tak trochu vězením, kam se člověk bojí strčit nos.

Clanek jako SKOK ode zdi ke zdi. A zadny prostor mezi nemi. Neb neni jen nenavisti (a dodejme slepe lasky), jak nerozumne autor di, je take siroka skala ruzneho poznani a ruzneho odmitani z nej prameniciho.

Je az s podivem, ze nekdo s podobnym pohledem tu vubec zije. Nejspis bez pratel ci dobrych znamych, ci dobrych kolegu v zamestnani.

V podstatě s Vámi souhlasím, až na slůvko "s podivem". I když sám se někdy divím, proto si připomeňme, že platí:

"Zdrojemštěstí je pro mne svoboda a klid, neotřesitelnost, soběstačnosta nenáruživost. Jak směšným cizincem je ve světě ten, kdo sediví životu." > Marcus Aurelius.

Karma