Chudnutí a růst aneb HDP versus HND

Také máte pocit, že ačkoliv pořád slyšíme, že české HDP roste, pociťujeme tento růst ve své peněžence jen minimálně nebo vůbec ne? Máme se stále tak nějak stejně. Jak je to možné při téměř nepřetržitém růstu nominálního HDP?

Podstata tkví v tom, že růst hrubého domácího prodkutu (HDP) je vyvážen snižováním hrubého národního důchodu (HND). Za časů Československa bývalo zvykem, že HDP a HND bylo stejné. Československo téměř nevlastnilo žádná aktiva za hranicemi a také u nás nebylo nic, co by patřilo cizincům. A tak hrubý domácí produkt a hrubý národní důchod svými veličinami splývaly. Po posledním převratu se potom bez většího povšimnutí začalo používat pouze HDP. A dnes se téměř vůbec nepíše o tom, že HDP a HND se od sebe vzdalují stále rychleji.

Mnoho lidí si neuvědomuje, že růst HDP vůbec nic neříká o tom, jestli naši lidé bohatnou, či nikoliv. HDP je ukazatel, kterým lze měřit výkonnost ekonomiky a který je určitě důležitým ukazatelem pro nadnárodní korporace, které se podle něho orientují, jak a kde ještě více vydělat. Kdo chce však mít přehled o tom, zda národ a stát bohatne, měl by používat HND.

V údajích Českého statistického úřadu je možné se dočíst: "Podíl hrubého národního důchodu na hrubém domácím produktu činil v roce 2014 pouze 92,2 %. Zbytek do celku, tedy 7,8 % HDP, odešlo do zahraničí." Což v nominální hodnotě činí 333 miliard korun. Údaje za poslední rok stále nejsou zveřejněny, ale s velkou pravděpodobností to bude za rok 2016 kolem 500 miliard. To je už docela slušná částka, nemyslíte? A tuto částku, která činí 10 % HDP (takový novodobý desátek), posíláme každým rokem svým privatizátorům do zahraničí. Je třeba se kriticky dívat na všechny "zahraniční investice", protože pokud někdo investuje 10 jednotek, chce zpět minimálně 100.

Také si kladete otázku, jak může země bohatnout, pokud své zisky posílá pryč? Odpověď bohužel zní: nemůže. Nic na tom nezmění ani to, že v současné době máme celkem nízkou nezaměstnanost a o trochu více lidí má plat, který je o něco vyšší než podpora. Jako stát a národ budeme chudnout dál. Podstata tkví v tom, že růst produktivity práce není následován růstem mezd aneb Za více vyrobených kusů zboží máme stále stejnou mzdu. Zisk z rozdílu růstu produktivity práce a "stagnace" mezd si totiž už léta uzurpují nadnárodní korporace. V našem případě je to těch 500 miliard, co jim za rok 2016 posíláme. A krásně se to dá přepočítat na pracujícího člověka, kterých je u nás přibližně 5 milionů - tedy každý z pracujících se podílí 100 tisíci ročně na projektech zvaných privatizace a příliv zahraničních investic. 

A to je vše, tento článek má za cíl pouze upozornit na souvislost mezi privatizací, "zahraničními investicemi", HDP a HND a donutit čtenáře k zamyšlení, zda je účelné vydělávat a pracovat pro cizí, nebo pro vlastní.