Ministr financí ministr Kalousek dnes vyšel před svůj úřad, aby vyjednával s asi tří stovkou odborářů a obyčejných lidí, kteří „okupují“ vybraná ministerstva. Při procházení davem schytal množství nadávek, pár plivanců a dostal ránu do zad od neznámého člověka. Ostatní lidé tomu přihlíželi a křičeli například „demisi vládě“ nebo „Kalousku do vazby“.
Lidé jistě mají možnost vyjádřit svou nespokojenost. O tom není debat. Existuje ovšem nějaká hranice, co si mohu a nemohu dovolit. Chápu rozhořčení lidí, které je leckdy oprávněné, ale to co se dnes stalo, by si slušný člověk neměl dovolit. Existuje jakási hranice, která by se neměla překračovat. A i vyjádření nesouhlasu by mělo mít určitou úroveň, protože bychom se chvíli mohli dočkat lynčování politiků. Když jsem viděl video z „této akce“, měl jsem pocit, že k tomu není daleko.
Lidé by tyto problémy měli řešit diskuzí, snažit se dozvědět více o propíraných zákonech a ne jenom operovat s informacemi, které mají útržkovitě podány z médií, navíc v různé kvalitě. A až poté by si měli o nich udělat nějaký komplexnější obrázek a až pak něco kritizovat a nadávat.
Vím, že je potřeba reformy přijmout, že jsou nezbytné. Myslím, že by se měli provádět spravedlivěji a rozhodně bych nebral peníze jednak slušně pracujícím lidem, v invalidním důchodu či nemocným. To samozřejmě neplatí o „flákačích“, kteří za svůj život nikdy nestudovali ani nepracovali. Jediné co mě mrzí je, že vláda se při vzniku nazvala „rozpočtové odpovědnosti“ a zavázala se, že bude bojovat proti korupci. Bohužel při vyplouvání kauz na povrch (Drobil, Bárta, Open card, Blanka, IZIP atd.) si kabinet kazí renomé a nikdo už tyto výroky nebere brát vážně. Navíc mnoho ministrů a dalších lidí spojených vládou nemá velkou důvěru.
Sám bych si počkal na dokončení celého volební období a poté bych vládnutí zhodnotil. Zatím jsme v „poločase“. Uvidíme, jaké reformy vláda prosadí či které další kauzy vyplují (nebo se také zametou pod koberec) či kolik dalších vysokých činitelů bude obžalováno a odsouzeno. Potom se rozhodněme, koho volit (zda pro vás má cenu jít – ať se každý rozhodne sám) a případně to stranám spočítat. Nic nám jinak ani nezbývá.
