Fanoušci se konečně dočkali! Green day vydávají své poslední album z trilogie alb ¡UNO! , ¡DOS! , ¡TRE!. Své fandy také potěšili tím, že poslední deska vyšla o měsíc dříve než měla, protože skupina zrušila všechny své koncerty na přelomu roku kvůli pobytu frontmama Billieho Joea Armstronga na odvykací kůře proti drogám. Jak poslední kousek ze sbírky dopadl, se nyní podíváme.
Green day jsou americká skupina pocházející z Kalifornie. Vznikli téměř před 25 lety, kdy se na škole potkal budoucí frontman Billie Joe Armstrong s basistou Mikem Dirntem a společně s bubeníkem Alem Sobrantem založili skupinu Sweet children. Vydali první album 1039 smoothed out slappy hours v roce 1990. Po odchodu Ala Sobranta přišel do kapely stávající bubeník Tre Cool, kapela změnila název na Green day a roku 1992 vydali druhé album Kerplunk, které bylo bráno za dobrou nahrávku, ale pouze v Kalifornii. Obrovský úspěch zažili s třetím deskou Dookie (1994), které se prodalo 16 milionů kopií. Po něm vyšli další úspěšné alba - Insomniac (1995), Nimrod (1997), Warning (2000). Roku 2004 vyšla asi nejslavnější nahrávka této formace – rocková opera American idiot, které se prodalo 14 milionů. Posledním počinem byla deska 21st Century Breakdown z roku 2009.
Poslední album je asi „nejalternativnější“ z celé trilogie. Zatímco ¡UNO! mi připadalo jako návrat do devadesátých let a ¡DOS! mělo nádech Insomniacu a Nimroda dohromady, ¡TRE! je úplně jiné. Nejvíce z předchozích desek GD mi připomíná „měkké“ Warning z roku 2000. Ale ne zase tak docela. Je plné klasických rychlých, svižných písniček, na které jsme od Green day byli a budeme zvyklí. Nutno říct, že těch je na nahrávce většina. Ale důležitou roli dostávají i pomalejší, „klidnější“ skladby.
Začneme od začátku. Brutal love patří mezi ty netypické songy, které kluci z Kalifornie za poslední dobu nahráli. Musím ale říct, že je perfektní. Nejvýstižnější slovo je asi epičnost, kterou bych v souvislosti s Green day rozhodně neřekl. Missing you a 8th Avenue Serenade se zařadí mezi klasiku, rychlé a krátké skladby. Další překvapení je Drama Queen, která je netypická hlavně proto, že je hrána na akustiku a hlavně to sólo. Strašně mi připomíná Pink Floyd. Tím nechci říct, že by to skupina dříve nedokázala, jen zvolili jiné, zvuky, jiné nastavení aparatury. Následující skladby X-Kid , Sex, Drugs & Violence, Little Boy Named Train, Amanda a Walk Away jsou v klasickém Green day stylu. Mají jednoduché melodie, lehce zapamatovatelné texty se skvělým refrénem a co je důležité, propracovaná kytarová sóla. Největší pecka je rozhodně Dirty Rotten Bastards, která se pyšní délkou přes šest minut. Fanouškům může připomínat skladbu Homecoming z alba Američan Idiot, které Green day obnovili svou zašlou slávu. Má velmi rychlé tempo a hlavně mistrovská kytarová a baskytarová sóla. Píseň 99 revolutions má velký předpoklad stát se známou skladbou z této trilogie, protože si ji jednoduše zapamatujete. Desku uzavírá The Forgotten, která byla napsaná pro druhou část Rozbřesku ze série Stmívání. Dominuje ji piano a také pomalé tempo, které na rozdíl od ostatních písniček má něco do sebe. Zase, není to typické od těchto punkerů, ale mě se to líbí, otázka nastává pro ostatní fandy, jak se k „novému“ stylu písní zachovají.
Co říct na závěr? Trilogie se stoprocentně povedla, Green day vychrlili spousta skvělých, nových songů, které si myslím, že si většina příznivců skupiny zapamatuje. Teď hlavně doufejme, aby se Billie Joe dostal co nejdříve do pořádku a skupina rozeběhla turné. Můžeme také předpokládat, že zpěvák a kytarista svůj stav „nasimuloval“ a vše je pouze marketingový tah. A také si můžeme mít novoroční přání, že kapela dorazí jednoho dne i do naší malé české kotliny a pořádně to tady rozjede.
Setlist ¡TRE!
- Brutal Love – 4:54
- Missing You – 3:43
- 8th Avenue Serenade – 2:36
- Drama Queen – 3:07
- X-Kid – 3:41
- Sex, Drugs & Violence – 3:31
- Little Boy Named Train – 3:37
- Amanda – 2:28
- Walk Away – 3:45
- Dirty Rotten Bastards – 6:26
- 99 Revolutions – 3:49
- The Forgotten – 4:58
