Střední třída od státu nic nechce. A ani přece nedostane.

Ve střední třídě máme jistotu, že i přesto, že když stát rozdává, tak se nám nedostane, ale dávat musíme, o to nepřijdeme.

Stát, potažmo vládní koalice, ve volebním roce 2017 rozdává. Zvyšují se důchody, příspěvky zdravotně postiženým, přídavky na děti, zvyšuje se nemocenská a platba za státní pojištěnce, zavádí se otcovské placené týdenní volno v době šestinedělí matky, řeší se sociální bydlení, stát bude platit alimenty za rodiče, kteří je neplatí, sníží se pojistné pro rodiče z dětmi, zvyšují se platy.

Něco z toho je jistě chvályhodné. Možná do jisté míry a z určitého pohledu všechno, protože každý z určité skupiny si zcela jistě vytrpěl své.

A každý z této určité skupiny má své blízké, kteří mu pomáhají v nouzi, a snaží se stát co nejvíc podojit a získat maximum. Uznávám, že určitě ne všichni. Je na státu, aby uměl (a chtěl) rozlišit, kdo se chová zodpovědně, a kdo kalkuluje a jen stát využívá a zneužívá.

Co však ale dává stát střední třídě? Ta je přitom zastoupena možná největší skupinou voličů. Střední třída přitom není charakterizována jen výší mzdy. Má i určité hodnoty, smýšlení, ať sociální nebo politické, zásady a principy. Patří do ní třeba i učitelé, hasiči, policisté, zdravotní personál i lékaři, prodavači apod.

Střední třída se chová zodpovědně, stará se sama o sebe a na stát nespoléhá. Podobně vychovává i své děti. Byť třeba jen jedno bez státem sníženého důchodového pojištění, stejně jako i bezdětní, a v konečném důsledku tak navíc odvede státu daleko víc peněz. Střední třída se stará o své rodiče v důchodu a nenechá je na pospas jejich nízkým důchodům. Střední třída marodí jen z vážných zdravotních důvodů, a pokud je to možné, je pro případy zdravotní krize pojištěna. Střední třída platí hypotéky na bydlení, protože ve vlastním je bydlení jistější a ve finále nejlevnější, nejstabilnější. Ve střední třídě otec vydělává na rodinu a nebere si nemocenskou v šestinedělí matky. Střední třída platí všechno pojistné státu sama za sebe. Stejně jako daně. Střední třída spoří a odkládá si na svůj důchod, protože stát za 4 roky pro ni neudělal ani penzijní reformu.  

Do střední třídy patří většina z nás. Na bedrech střední třídy je prosperita státu. A co nám dává stát? Jistotu, že se o sebe musíme postarat sami...