definoval jste to správně

Marasmus se skutečně rozšiřuje tehdy kdy občané rezignovali na to že by se něco špatného mohlo změnit k lepšímu Abych uvedl příklad-nikdo si nebude veřejně stěžovat,že má na chodě špínu-je jednodušší vzít smeták a tu chodbu sám zamést. Ale když je je silnice plná děr,tak on už to sám nespraví..

Skutečně má jedinou možnost jít si někam stěžovat a doprošovat se, aby ti co co mají v popisu práce.a už to dávno měli dát do pořádku,to udělali dodatečně jaksi z milosti.Tedy,že v článku uvedených příkladech by příslušné instituce neměly "konat" až na udání občana,ale průběžně.Policie by měla dohlížet na kapsáře,dodržovat sama dopravní předpisy,a učitel ve škole kvalitně přednášet.Všechny tyto instituce mají kontrolních orgánů,které za další peníze občanů dohlížejí na jejich činnost dost.Pokud tak nečiní ani ony a občan si musí stěžovat už to je špatné.A strašně,strašně závisí na tom, aby mu instituce ihned vyhověla a dala věc do pořádku.Pokud se nestane ani to, marasmus roste a roste..

rezignujme na marasmus!

Ano, to je pravda. Je třeba, aby se hodně  lidí, nejlépe většina intensivně zajímala o  to, proč věci nefungují, proč politici neplní ,co slíbili a  důsledně to na odpovědných  organisacích   nevymahala.   Musím konstatovat, že tento system funguje a už se  mně několikrát podařilo napravit sice nic převratného, ale  něco přece- na  př.úklid  opravdu zaneřáděné ulice, nebo odvoz  hromady odpadků z místa, kde neměl co dělat. Kdyby každý místo stěžování  a závistivého křiku  šlapal na paty konkrétním úředníkům na konkrétních úřadech, zajisté by  se postupně mnoho věcí zlepšilo. Jen ještě nevím, jak  a kde začít, aby přestaly mizet  ty  stále  předhazované miliardy přes státní aparát. To není ani tak závist, jako obava aby nakonec bylo ještě co ukrást.