Je čeština světový jazyk?

Když se nám Čechům opět otevřel svět, využili jsme toho v míře vrchovaté. A tak hned – hurá za hranice! Nejdříve vedle, k sousedům. Vždycky to byli naši sousedé, navzdory drátěným zátarasům a hraničním zakázaným pásmům, instalovaným po komunistickém puči v únoru 1948 a po ozbrojeném upozornění sovětskou rudou armádou v roce 1968, že bychom se měli lépe cvičit azbuku...

Poručit větru a dešti se možná při vysoušení Kaspického a Aralského moře soudruhům podařilo. Co ale naděláte, když u nás ve školách a všude v Evropě kolem vždy vládla latina a z ní se odvíjející jazyky, představující od pradávna vrchol civilizace! Ano, soustava písma mající původ již ve starém Římě (již od 1.století př.n.l.). Tímto slavnostním obřadním jazykem se mluvilo na univerzitách s tradicí od středověku (Univerzita Karlova). Ne azbukou. A v zemích Koruny České (od roku 1448 tento útvar vytrval – od Karla IV. až do r.1918). A plynule pak navázal v téměř neměnném složení dodnes. Navzdory snahám komunistického systému implantovat do našich historických končin s gotickými stavbami obrázkové písmo ze stepí a zemljanek. Ale vrátím se k našemu nadšení z návratu k našim dávným sousedům. První má návštěva bez „výjezdní doložky“ k pasu vedla do Berlína. Se svými přáteli jsme využívali doslova každou minutu. Chtěli jsme poznat co nejvíce. A tak jsme z Berlína, kde jsme se ubytovali, vyrazili do dalších měst. Menší problém nastal na vlakovém nádraží. K dříve zakoupeným jízdenkám bylo nutno si dokoupit konkrétní místenky. Jeden z přátel si jízdenku zapomněl v hotelu a prodávající dáma u přepážky požadovala právě tyto jízdenky. My žádali tři místenky, jízdenky jsme předložili dvě. Při náročném vysvětlování (na školách se za nás vyučovala ruština se zmíněnou azbukou a německy jsme zvládali více než obtížně) nevydržel „úřadování“ pokladní jeden z mých přátel a polohlasně mi doporučil: „Řekni paní, ať neblbne a dá nám ty místenky!“ V tu chvíli paní pokladní vyklonila hlavu od přepážky a krásnou češtinou sdělila: „To ste měli žíct chned, že ste z Prachy!“ A místenky nám pak bez dalšího prodlení dala. A já jsem už tenkrát prvně zapřemýšlel o tom, zda čeština přece jen není vlastně také světový jazyk. Konečně, tvrdí to přece čeští turisté po návratu z dovolené v Chorvatsku. Když pak mne při dalším výjezdu ve Vídni v tramvaji ujistili místní cestující (česky), že jedeme „opravdu opačným směrem“ (polohlasně jsem to totiž konstatoval pro spolucestující turisty z matičky Prahy) – to už jsem přemýšlel vážněji. V čem je tedy problém? Je nás málo? V roce 1869 nás bylo v zemích „Koruny české“ cca 7,6 milionů obyvatel. Kdyby nepřišel ve 14.století Jan Žižka (dle mého názoru profesionální loupežník, dle názoru pana Aloise Jiráska velký vojevůdce husitů) a nebyla pak jeho přičiněním (tím co po něm zbylo z dob husitské) započata třicetiletá válka (1618 – 1648 resp.1659), mohlo nás být skutečně víc. Vědomí, že třicetiletá válka byl nejničivější konflikt s největšími ztrátami na životech (překonaly ho jen 1. a 2.válka světová) ve mně vyvolává pocity zmaru. Tak proto asi není čeština jazykem světovým. Ale Angličanů zpočátku nebylo o mnoho více. A podívejme se nyní. Ano je to v něčem jiném! Čeština je složitá a gramatika nepřijatelná pro moderní dobu. Budu o tom přemýšlet. Je nutno ji modernizovat a revidovat? To už ale je otázka pro odborníky lingvisty. Více nás už rozhodně nebude... Rád si popřemýšlel J.G. Moji milí diskutující. Jsem velmi rád za diskuzi, co se dole rozproudila. Proto doplním ještě pár poznámek: K rozporuplnému Žižkovi (i když je to figura zcela JASNÁ – to jen Jirásek trochu "blbnul" a komunistické ideologii se náramně Žižka hodil, vypaloval kláštery, bořil krásné stavby a znárodňoval cizí majetek). Svůj názor opírám o historické doklady (ne jako Jirásek) – budu citovat: „V letech 1406-09 příslušel (tedy Žižka) do ozbrojené lapkovské družiny, v roce 1409 obdržel od krále Václava IV amnestní list. V letech 1410 bojoval na polsko-litevské straně proti řádu německých rytířů. V r.1412 vstoupil do služby na pražském král. dvoře, dne 30.7.1419 se podílel na pražské defenestraci“. TA PRÁVĚ POZDĚJI JAKO DŮSLEDEK ODSTARTOVALA TŘICETILETOU VÁLKU! (rozbouřil to Želivský) Třicetiletou válku totiž historici rozdělují na 5 konfliktů: = českou válku, =falckou válku, =dánskou válku, = švédskou válku a konečně =švédsko-francouzskou válku. Ještě jedna zajímavost: „ Integrita českého státu byla narušena za husitské revoluce – Slezsko, obě Lužice a částečně i Morava se postavily proti revoluci (husitské)“!!! Já bych si nedovolil zase moc vymýšlet, i když mám své osobní názory (a zaplať Bůh, že zatím je ještě mohu i říkat nahlas - zatím). Možná, že by se dal za husitskou revoluci obvinit i třeba Václav IV. Byl to slaboch (a opilec) a nedokázal včas udělat pořádek (tak jako jeho otec, když se vrátil do Čech). Atd... Máme to ale pech – často máme v čele státu opilce. No jo, ale teď si je ale volíme, že? - viz můj zítřejší (22.10.2014) „výlev“ na téma volby... J.G.