Osobní bankrot nebo-li oddlužení v ČR a jeho dopady na věřitele

Dne 1. ledna 2008 v ČR nabyl účinnosti zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) a nahradil tak dosavadní zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání.Součástí tohoto zákona je i ODDLUŽENÍ nebo-li, ač tento název není přesný, OSOBNÍ BANKROT.Tento název pro oddlužení si oblíbila široká veřejnost nicméně právní řeč ho nezná

Oddlužení (tzv. osobní bankrot) je způsob řešení úpadku, který ve zvýšené míře zohledňuje sociální aspekty před hledisky ekonomickými. Má umožnit dlužníkovi „nový start" a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování svého dluhu, a to alespoň do předpokládané výše 30 % v případě nezajištěných věřitelů. U zajištěných věřitelů se počítá s uspokojením ze zajištění. Současně je cílem také snížit náklady veřejných rozpočtů na sanaci těch, kdo se ocitli v sociální krizi.

Ještě loni musel žádat o oddlužení – se souhlasem zákonného partnera – každý z manželů sám. Od letoška je to jinak. Manželé můžou o povolení osobního bankrotu žádat společně. A další průlom: zahrnout je možné i dluhy z podnikání.

Zdroj: http://www.penize.cz/osobni-bankrot/280564-osobni-bankrot-2014-nove-oddluzeni-pro-zivnostniky-a-spolecne-pro-manzel

Podle posledních aktuálních zpráv :
* Od ledna 2008 do ledna 2014 bylo vyhlášeno téměř 59 tisíc osobních bankrotů.
* Až dosud úspěšně prošlo celou pětiletou procedurou osobního bankrotu 1 496 lidí.
* Za posledních 12 měsíců soudy povolily 19 017 osobních bankrotů
Splnění oddlužení vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, proti němuž není odvolání přípustné. Právní mocí tohoto rozhodnutí insolvenční řízení končí. Poté je dlužník oprávněn podat návrh soudu na osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, a to v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Rovněž se vztahuje na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. Obecně tedy platí, že dlužníkovi jsou smazány všechny dluhy z minulosti až do okamžiku schválení oddlužení.
A zde je okamžik kde se naskýtá otázka.Co se stane s těmi zbývajícími dluhy od kterých byl dlužník osvobozen?
Zákon o tom stroze píše, že se z takovýchto "osvobozených" pohledávek veřitelů stává tzv. Naturální obligace
 
Naturální obligace je taková obligace, která sice jako tzv. dlužníkův naturální dluh sice právně existuje, ale jejíž splnění si věřitel nemůže u soudu nebo jiného autoritativního orgánu vymoci. Z jeho strany jde totiž o tzv. pouhé naturální právo, jemuž chybí vynutitelný nárok.
V tomto bodě se objevuje další myšlenka.Co věřitel s takovými naturálními obligacemi, které nemůže vymoci ani je nikomu prodat dělá?Obrátí se na "ukrajinskou nelegální vymáhací společnost" či prostě jen trpce hlesne a odepíše nesplacený dluh do ztrát?Navíc si je ani nemůže odepsat z účetnictví, jelikož tyto pohledávky nadále existují a dlužník je toliko může uhradit dobrovolně a v takovém případě se pak nebude jednat ze strany věřitele o bezdůvodné obohacení.
Ale ruku na srdce - kolik dlužníků takovýto naturální dluh uhradí dobrovolně?Jeden z tisíce?Možná ani to ne...
A další myšlenky se objevují dále.
Většina bank takovéto "osvobozené dluhy" bude vést jako úvěry v selhání - nevymahatelné - odepíše je kdesi v účetnictví do ztrát.
A člověka napadá při aktuálních zprávách o tisíců návrhu oddlužení měsíčně a při o neustále rostoucím počtu osobních bankrotů ...
O kolik peněz v současnosti BANKY PŘICHÁZEJÍ a v budoucnu banky příjdou vlivem tohoto fenoménu ODDLUŽENÍ?Kde se budou snažit tyto nenávratně ztracené peníze ze své pokladny získat zpět?Česká spořitelna v srpnu tohoto roku přišla se zdražením poplatků za vedení účtu a došlo i k dalším úpravám.Že by to byla první sanace na kterou má vliv oddlužení?
Sanace lze definovat jako přijetí opatření k nápravě škod způsobených lidskou činností na krajině nebo majetku.Sanace je samotné odstranění příčin a následků způsobených škod.
V USA se banky kryly, i když jim to bylo málem houby platné,  tzv. swapy úvěrového selhání.Banka se při poskytnutí půjčky dlužníku pojistila u tamní pojištovny AIG a platila čtvrtletně pojistné na tzv.swap úvěrového selhání.Zkrátka řečeno pokud by dlužník půjčku bance nesplácel - pojištovna jí slíbila uhradit ztrátu.Jak se později ukázalo v roce 2008 tak vlivem drtivého počtu nesplácených půjček zbankrotovala nejen banka, ale málem i pojištovna pokud by jí stát nezachránil, ale to už zabíhám od tématu.

Credit default swap (Swap úvěrového selhání, česky výměna nesplaceného úvěru, nebo eufemisticky pojištění proti nesplacení dluhopisu, zkráceně CDS) je úvěrový derivát, který slouží k přenosu úvěrového rizika z jednoho subjektu na jiný. Strana, která koupila kontrakt CDS, se chce zajistit proti riziku úvěrového selhání podkladového aktiva (např. dluhopisu). Na druhé straně, prodávající se zavazuje uhradit ztrátu v případě zmíněného selhání. Za tuto ochranu si prodávající strana nechává platit určitou prémii.V důsledku světové finanční krize začal být CDS považován za systémové riziko pro ekonomiku, zejména proto, že původní netransparetní „výměny“ dluhů a nulová regulace vedly dominovým efektem k bankrotu celého řetězu věřitelů. Mnozí ekonomové i politici tak viní CDS ze zhoršení dopadů finanční krize, zejména na příkladu Řecka.

Otázka je jestli tzv.swapy uvěrového selhání nepoužívají i banky v ČR, které jsou prakticky všechny se zahraničním kapitálem a vlastněny zahraničními subjekty?
Mám dojem, že banky zcela jistě s takovým scénářem počítají už když půjčku poskytují a velmi by mě překvapilo kdyby ne.Možná jsou i rádi, že z dlužníka dostanou alespon těch 30%.Možná že chtějí aby byl dlužník oddlužen a oni mu mohly poskytovat další úvěry, služby a dále ho udržet jako potencionálního zákazníka a sociálně fungujícího člena společnosti, který platí daně a pojištění čemuž je ráda také vláda ČR.Nutno dodat, že všechny banky se na oddlužení již předem ( před rokem 2008 ) domlouvali s vládou na jeho podmínkách!
Velice dobře totiž věděli, že při ohromné zadluženosti českých domácností by bez oddlužení přibývalo lidí, kteří jako předlužení, nezvládající platit své dluhy a vlivem exekuce ztrácejí motivaci dál legálně pracovat a uchylují se k práci na černo.Vláda by tak v budoucnu přicházela o nemalé finanční prostředky do rozpočtu v podobě daní a pojištění a banky by mnohdy z takových dlužníků nedostali ani těch minimálních 30%!