Léčí se socialistickou revolucí.

Ono to kolikrát ani u rostlin není jednoznačné.

I u některých "saprofytických" rostlin se ukazuje, že ve skutečnosti parazitují (viz např. hlístních hnízdák, který parazituje na houbách), a ten lišejník taky nepředstavuje úplně ideální soužití, protože houba má navrch. Houba řasu potřebuje, proto si ji polapí do svých vláken, dává jí anorganické látky a bere si od ní organické. Ovšem řasa houbu nepotřebuje, může růst i samostatně a kolikrát prospívá ještě daleko víc, než když je součástí stélky lišejníku.

Re: Ono to kolikrát ani u rostlin není jednoznačné.

Máte pravdu. Jen jsem článek nemínil jako biologickou studii (to by bylo na knihu), ale podobenství. To, proč jsem jej napsal, je v posledním odstavci.

Ale jinak, jak už tomu u biologických kategorií bývá, výklad je vždy nejednoznačný, velmi záleží na tom, jak si definujeme a chápeme pojmy a co autor, to názor. Klasický příklad je škodlivost - užitečnost. A tím i nevhodnost toho, zavádět do vědy antropomorfismus. Velmi zajímavá je např. teorie, že paraziti, jejichž činnost vede k destrukci hostitele, jsou vlastně "nemocní" a budoucnost mají jejich "umírněné" formy. Bylo to demonstrováno na infekčních epidemiích. Biologie je prostě, jako každá věda, fascinující. A jen tak pro legraci a intelektuální cvičení - nejsou parazity všechny organismy krom těch fotosyntetizujících?