Pááádla facka, pádla na sále…..

jen v tomto případě nebyl místem děje lokál nějaké putyky, ale místo veřejně přístupné. Tedy chodník jisté pražské ulice. Jindy by po tom neštěkl ani lokálkář. Natož pes. Jenže v tomto případě ruka fackující patřila osobě známé a veřejně činné. Šlo o  ruku náležející ministru financí panu Kalouskovi.

A hned máme bouři ve sklenici vody. Opozice požaduje okamžitou demisi, vládnoucí koalice včetně pana premiéra jsou v rozpacích. Z facky se stává politikon. Jenže tu facku(y) nedal pan ministr, ale občan Kalousek. A dle mého zcela oprávněně. Domnívám se, že stejným způsobem by se zachoval i T.G.M. Takto Idol a Modla, kterou lze vzývat, ale rozhodně ne posuzovat. Velký omyl. Pokud si někdo dal tu práci a seznámil se s Masarykovými názory a myšlenkami, dá mi za pravdu. Sám T.G.M. ve svých vzpomínkách hovoří o tom, kolikrát coby dítě dostal „přes prdel“ a při výchově svých dětí tento prostředek použil. V zápětí ovšem hovoří o tom, že je nutno mít v úctě duši dítěte. Tedy potrestat, ale neponižovat, natož týrat.
Je jenom zajímavé, že v dobách jeho „prezidentování“ a to i v časech hospodářské krize, byla kriminalita dospívající mládeže velice nízká. Čímž nemám na mysli nějakou tu „čórku“, ale závažné trestné činy. Loupeže, vraždy, přepadení, násilí pro násilí.
My ovšem jsme ti osvícení a jdeme s dobou. Potrestat fyzicky robátko hraničí s trestným činem. Přesto mi nikdo nevyvrátí, že adekvátní fyzický trest v pravý okamžik je lepší lék, než libovolný počet dětských psychologů. Ostatně, ono je to i z hlediska druhu pochopitelné. Jsme druhem, který žije ve společenství. A to má, stejně jako smečka, svá pravidla. Pokud se prohřeší štěně, fena ho nekousne, ale popadne za zátylek a pořádně s ním zatřese. Totéž platí i pro „štěňata“ druhu Homo. Trest musí následovat ihned po přestupku, jinak se míjí účinkem. Ba, odložený trest je na škodu věci u štěňat obou druhů. Jejich biologický čas běží jinou rychlostí než čas dospělců a v případě odloženého trestu nechápou, proč a zač jsou vlastně trestáni.
A ještě jedna věc. Zní to paradoxně, ale mláďata potřebují mít autoritu, ke které se mohou přichýlit. Autoritu sice občas trestající, ale zároveň ochraňující a vedoucí. U těch lidských jsou to pochopitelně v prvé řadě rodiče. A ti si musí uvědomit, že všechny složky této přirozené autority musí být v rovnováze. Pokud jednu potlačí, či dokonce vynechají, důsledky ve výchově jsou katastrofální. Rodinný despotismus, opičí láska či nedostatek vedení, čemuž se nyní říká „volná výchova“, to jsou cestou do pekel. Nebo k mladické delikventnosti. To si už přeberte sami.
Upřímně řečeno, pokud slyším o „volné výchově“, otevírá se mi virtuální kudla v ještě virtuálnější kapse. Proč musíme vymýšlet stále nová „vznešená“ slova místo starých? Zřejmě ze studu říci pravdu. Tedy v tomto případě „necháme to růst jak dříví v lese“.
Ale zpět k onomu proplesknutí. Je mi celkem smutno, pokud čtu ať již mediální ohlasy, či diskusní příspěvky na toto téma. Ty poslední zvláště. Kam se poděl prostý selský rozum? Místo toho čtu bláboly o návratu do středověku, vládě fackující občany a podobné nesmysly. Rozumných názorů jako šafránu. Pro ony odsuzovatele si dovolím suše konstatovat: dotyčný mladík, raději bych napsal fracek, se dopustil minimálně dvou trestných činů – výtržnictví a nebezpečného vyhrožování. Takže ono „prokalouskování“ bylo, místo trapného trestního oznámení, zcela na místě. Lze jen doufat, že padlo na ještě úrodnou půdu.

Co si myslíte vy, vážení čtenáři?