Jak jsem si neuvařil.

Tak jsem si vám tůhle usmyslel, že bych si mohl dát něco dobrého do zobáku, prostě něco epes-rápes.  Jako od nedávné doby invalidní důchodce jsem si chtěl vyhodit z kopejtka. Jsem tu přece na chajdě na zahrádce od jara do zimy, s výjimkou dovolené a víkendů, kdy je tu se mnou i žena, s čubou sám. Mezitím moje žena pilně pracuje, jak se na squaw sluší, to že abysme  měli jako vyrovnanej rodinej rozpočet a nenaběhlo třeba komando z ČEZu .

Pochopte, nejsem moc rozežranej, stačí mi málo a vařit pro jednoho mne už vůbec nebaví. Tak ten dlabanec odbývám všelijak, hlavně nezasvinit moc nádobí. Nudle se sejrem, buřt s chlebem na papírtácku a tak. Ale prostě i muži mají své dny a chutě a tak jsem se rozhodl. Zejtra se debužíruje a hotovo. A musí to být něco, co jsem ještě nevařil, ani nežral. Prostě něco nóbl. Tak jsem prohrábl poslední čísla „Pošli recept“, které žena nevím proč kupuje, když jsme stejně nepoužili ani jeden, ale kupuje. Tam jsem si vybral tři nóbl recepty, seznam surovin u každýho zabral stránku. A vyrazil pro ty suroviny. Co vám budu povídat, obrazil jsem všechny dostupný krámy i markétama, ale nesehnal ani to základní. A to šlo o takový pitomosti jako jehněčí kotlety, telecí kýtu a tygří krevety. To mne rozčílilo natolik, že jsem seznam rozcupoval na drobné kousky, vrhl je na zem a tak znečistil „křišťálově“ čistou podlahu nejmenovaného ultrasuperhypermarketu. Ochranka mne nevyvedla jen proto, že jsem asi vypadal opravdu jako vysoce rozčílený občan, kterýmu je úplně fuk, koho vezme po tlamě. A bylo po náladě i po vaření.

No a tak jsem cestou zpátky koupil v malém krámku kus hovězího žebra, pěkně prorostlýho. Ten, co musí mít kus tý třepavý mastnoty. A až mne přejde rapl, tak ho strčím do hrnce, uvařím ho a udělám si cibulovou omáčku. Tu dobrou, podle receptu pana Šroubka. To si nakrájíte cibuli na hrubo, uděláte máslovou jíšku do barvy světlýho kafe, přidáte k tomu tu cibul a restujete dál, až to má barvu kakaa. Pak se přilije ten vývar z hověziny, přivede k varu a necháte dvě hodiny táhnout. Ale musíte to furt míchat, jinak se vám to připálí. Odstavíte a omáčku přecedíte do druhé nádoby. Vezmete další cibuli, nastrouháte najemno a lehce orestujete na másle. Jen do zesklovatění! Přidáte do zcezené omáčky, necháte alespoň 15 minut vařit a dle chuti dosolíte. Žádné koření, nic. Jen tu trochu soli, jinak chuť zabijete. A nepokoušejte se zkrátit čas táhnutí. Ošidili byste sami sebe.

A ta otázka? Neuvaříte si taky cibulačku?