Tak kolik na obranu v roce 2026 ? Budeme zase potížisté ?

Není to nic jiného než trend našich politiků téměř od našeho vstupu do NATO. Tedy pro nás je to stále stejná komedie a slovíčkaření, které nebere konce.

Slovo ? Podepsání něčeho ? Vždyť je to přece k smíchu...Abych byl ale spravedlivý v roce 2006 se v Rize sešli ministři obrany a snad rukou dáním, snad i podpisem, nevím, se shodli na tom, že by se zbrojní výdaje měly od tohoto roku zvednout na minimálně 2% HDP na rok. Jednalo se ale jenom o gentlemanský slib, politický závazek, který nebyl povinností ze zákona. A jak už je v lidské společnosti zvykem většina ostatních států NATO, až na Velkou Británii, USA a ku podivu Řecko, s jinak zadluženými děravými kapsami a proděravělým rozpočtem, se na to ostatní státy vykašlaly tak jako my. Samozřejmě to nás neomlouvá. Je to jenom obrázek toho jak slovo, papír stisk pravice a podpis v politice neplatí.

Teprve v roce 2014 v hlavách vystrašených a zkoprnělých zbývajících neplatičů NATO, po útoku Ruska na Krym a jeho zabrání, kdy se sešli ve Walesu zase hoši odpovědní za zbrojení, se mezi objímáním, poklepáváním po ramenou a drinky patrně od rána do večera, objevilo pár vět typu ..“ víš kolego měli bychom ty dvě procenta na obranu přece jenom...no Rusko je Rusko, vždyť to víme“, ...a tiskly se pravice, létaly úsměvy. A výsledek ? Vznikl alianční slib, zase politický závazek -uděláme, atd., zase bez zákonné povinnosti. Myslím, že to může být všeobecně lakmusový papírek důvěryhodnosti států co do plnění slibů obecně v politice ...tedy pozor!

Za nos se chytily státy v blízkosti Ruska. Polsko a pobaltské státy. Ty skutečně své zbrojní rozpočty začaly zvyšovat, ostatní státy NATO, kromě už výše jmenovaných se nezmátořily a poletovaly dál se svými sliby.

A přišel rok 2022 a útok Ruska na Ukrajinu. I začalo to být poněkud silné kafe pro Evropu a obavy s rozšířením konfliktu na západ. V roce 2023 byla podepsána zákonitá povinnost plnit minimálně 2% HDP na obranu a to Polsko, Česká republika a pobaltské státy.

Uberme ze svých různých nesmyslných rozhodnutí a dejme více na flintičky. Nakopl to i Donald, když pohrozil Evropě, že pokud nezvýší Evropa zbrojní výdaje, rozmyslí si Amerika pomoc Evropě v případě války.

Zvýšení výdajů na zbrojení je v současnosti zákonitá povinnost, ne gentlemanský slib a nic neříkající poltický závazek. Zákon. To už je přece jenom rozdíl. Nedáš 2% ? Pak je to kamaráde trestné ! Jak ? To já nevím . V roce 2024 splnilo cíl 23 ze 32 států NATO, v roce 2025 splnily závazek všechny členové aliance . A rok 2026 ? Naše nová vláda, jistě k radosti Okamury a spol., kteří chtějí vystoupit z NATO, má plán nákladů na obranu nižší, než tentokrát zákonem stanovených 2% HDP. Ale- zákon, je zákon. Bylo by to porušení našeho zákona z roku 2023, tedy trestné. Co s tím ?Je načase začít s ekvilibristikou se kterou má pan premiér letité zkušenosti. Třeba přesvědčit šéfy NATO, že vydláždění ulice k Parlamentu, počítáme jako obranný výdaj, aby po ní mohly jet tanky NATO v případě obrany.

Ale vraťme se k nám. Dal jsem si práci abych spočítal na kolik procent a s jakými náklady jsme, jako jedna ze zemí NATO plnili slovo a sliby. Za 2O let , od roku 2006 do roku 2025 se nám podařilo slib splnit 2 x . V roce 2024 a v roce 2025.

Suma sumárum jsme 2% závazek neplnili osmnáct let. Průměrně jsme za dobu dvaceti let dali na obranu 1, 29 % HDP ročně a vložili do obranných výdajů 1317 miliard korun. Rozdíl 0,69 % je přibližně 704 miliard korun, které jsme rozpustili ve státních výdajích.

Za tuto částku bychom mohli koupit 140 moderních francouzských letadel Dassault Rafaele, nebo 2323 moderních tanků, nebo 4340 francouzských houfnic CAESAR s veškerým vybavením a navíc 10 000 přiježděných a vytrénovaných horských koní za 3 miliardy Kč. O horských oslech a kozách nemluvě...

Kdyby všechny státy NATO plnily alianční sliby v této věci, tak by síla NATO byla taková, že Rusové by se raději odstěhovali za Ural.

Naši nejhorší ministři obrany v tomto směru byli Alexandr Vondra v roce 2009-2010 s 1,1-1,2 %, vláda Nečase, generál Vlastimil Picek v letech 2013-2014, 1,1-1,0- vláda Nečase, Martin Stropnický 2014-2017 -O,9 -1,0 % vláda Rusnoka, Karla Šlechtová 2017-2018 , 1-1,1%, vláda Babiše a Sobotky, Vladimír Metnar 2018-2021, 1, 2-1,4% za vlády Babiše. Proč tito ministři neodstoupili, když nemohli, nebo nechtěli plnit smlouvy z Rigy a Walesu , to bychom se jich museli zeptat. Patrně jim stálo zato zůstat.