- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Kdyz jsem tim vlakem jel ja (v lete 1989) tak cukr nebyl - Gorbacov vyhlasil "suchy zakon" a kazdy palil z cukru samohonku.
Hehe. A když se nad tím zamyslím, asi jsem o tom tenkrát četl, zřejmě ve Spieglu, který ještě nebyl tiskový orgán jednotného neomarxismu.
Starost o můj život nelze neocenit.
To je hotový thriller, tak jste to skutečně prožil?
Romane, díky za odkaz. Já jsem byl od roku 2006 až do začátku roku 2017 na iDnes-u nepřítomen a tak jsem ten Tvůj zajímavý blog nečetl. Absolvoval jsem také některé epické cesty vlakem, třeba z městečka Puno do Cuzco v Peru, nebo z Alice Springs legendárním Ghanem do Adelaide, či Mexico City do Mexicali (ta trať už údajně neexistuje) a vlakem stále jezdím rád. Když sem po sametu začal jezdit do českosl., jezdil jsem až do roku 2003 vlakem, pak se to ale zkomplikovalo a taky cena převýšila o dost cenu letenky a tak teď bohužel jenom letadlem. Část Tvé cesty jsem absolvoval z Bukurešti do Varny v roce 1965, tehdy ještě se "indiánci" kolem vlakové trati nekonali.