Šílená hejtmanka v tom, jak jste si všiml, nejede sama. Nikdy jsem si nemyslel, že ty bolševické manýry zažiju ke konci života, ještě jednou. Se vším všudy. S tím neskutečným pokrytectvím, dutohlavy, kteří se považují za elity světové úrovně, demagogickou propagandu nejen veřejnoprávních médií a ne dvojí metr, ale kilometr, kterým měříme těm či těm. Jak říkáte, ani ti komunisti si nedovolili zakazovat západní kulturu. A rádobykulturní yntelygenti to ještě obhajují. Hnus.

Díky za přečtení.

To "středisko pro vědu a kulturu", jak Rusové pokrytecky nazývají nazývají svůj Ruský dům v Praze, je na sankčním seznamu BIS pro šíření ruské lživé propagandy.

To vám asi uniklo.

Jaké zaměření svého propagačního domu v cizině bude asi tak mít stát, který vraždění civilistů, dětí a žen za bílého dne nazývá speciální operací, a hromadné únosy dětí charitativní činností?

A vzpomínky na zlatý socík od jeho propagátorů jsou taky pikantní. Většinou se dozvídám, že nic nebyl problém, všeho bylo dost a úřady vnucovaly lidem byty zadáčo.

Zde, že zahraniční literatury bylo co hrdlo ráčí.

No já jsem z to vybydleného obchodu Cizojazyčná literatura v Brně, kde se na polopustých regálech válelo jen pár, většinou ruských propagandistických knih, měl jiný pocit.

Vážený,

je třeba se zeptat studentů, kteří tam byli, co viděli a slyšeli.Program se zaměřil na kulturu a jazyk, bez komentáře současného válečného stavu.Pokud vám, tak program byl tento.

Prohlídka knihovny a kulturních prostor, studenti si připomněli ruské spisovatele, navštívili knihovnu a Velký sál, kde se konají kulturní akce.Dále byla hodina o Puškinovi. Studenti sledovali film o něm.Dále workshop-výrobky ruských panenek. Potom ukázka výuky ruštiny a metody výuky.Nabídka studia v Rusku.Není třeba abyste mne poučoval o průběhu války na Ukrajině.Od začátku invaze na Rusů na Ukrajinu jsem v kontaktu s Ukrajinským domem v Brně a snažím se jednotlivcům v mezích možností pomoci. Snažím se doufat, že Vy také. Mohu Vám poslat adresy a jména těch, kterým jsem pomoci dokázal.

Jenom technická. Za bolševika nemohl angličtinu a němčinu studovat každý zájemce, ale jen ti se spolehlivými rodiči. A úroveň látky taky nic moc.

To si nemyslím.POkud se týká gymnasia, my jsme byli třída angličtina, němčina a bylo nás tam 37-pokud vím nikdo neměl problémy. Ovšem byli to pouze dvě hodiny týdně.A úroveň ? ASi podle kantora.

Je celkem normální chodit na návštěvu k někomu, kdo nás nazval nepřítelem, vyhrožuje nám vyhlazením a způsobil největší válku v Evropě od 2. světové.

No narkli jsme russacko z odporneho teroristicko-valecneho cinu ve Vrbeticich, povyhazeli jsme jim diplomaty, tak nas oznacili za nepratele. Reci o vyhlazeni jsou reakce na nase vyjadrovani o nich. Co se tyce nejvetsi valky v Evrope, tak i ta ma svoje priciny, ktere nemusely nastat. Je to stejne, jako napriklad aktualni valka v Iranu.

Jistě Ruský dům vědy a kultury na protest také navštívíte. Ale ono to spíš vypadá, že už jste tam byl.

Studenti museli za trest spálit Mendělejevovu tabulku.

Pokud by ten Ruský dům vědy a kultury byl v Brně, jdu se tam podívat, abych viděl jakou kulturu u nás prezentují. Pochopitelně bez sympatií k současné ruské politice.

Podľa mňa to urobila preto, lebo je pred volbami...

Je videt, ze nezijete v CR. Tady uz mame skoro povinnost odsoudit cokoli, co s russackem souvisi.

problémem se zdá být, že provozovatel dané instituce je na sankčním seznamu. Ne že tady budete skučet, že nikdo nesmí číst Lermontova

Nejde o Puškina a ba ani o Rusko. Jde o to, že někteří lidi, zaměstnaní v těchto střediscích nepracují v zájmu Solženicyna, ale úplně někoho jiného. Návštěvy těchto "kulturních" zařízení (mimochodem mají taky v obdobném počtu podobná střediska například Slováci?) by měli být prováděny až po nějakém zvážení a učitel, který se rozhodne k takové návštěvě by si měl o tom podebatovat alespoň s ředitelem školy.

Je to tak. Az pote, co da k navsteve souhlas ulicni vybor.

Tak si to tak čtu a mám dojem, že se vracíme obloukem do let minulých. Jen vice versa. Tehdy bylo všechno ze západu špatné, ideologicky pochybné a ještě pouze a jen komerční. Museli jsme chodit na sovětské filmy, ale už nám nikdo nenutil Lva Leščenka, Allu Pugačevu nebo Aleksandrovce (ale to neznamená, že hráli či zpívali jenom šunt). Dnes se automaticky - tak se tu s nadšením píše - všechno russké na dvě věci. Ano, to i to. Přitom bych si nikdy netroufl posuzovat vědecké jednání, protože to není moje parketa. Jenže jak se zdá, lid si libuje v nenávisti a ještě s větším nadšením se řídí kolektivním apelem k odsouzení. Pro ty, kteří v tom vidí oslavu Ruska bych rád poznamenal, že nic takového nedělám, jen si občas se Stingem zapěju - „věř mi, když ti říkám, že Rusové mají také rádi své děti.“ Takže dost pochybuju, že oni nejchytřejší pod sluncem znají názory na současnost všech 146 milionů občanů zmíněné země.

Ono po válce jednu chvíli taky nikdo nechtěl poslouchat Wagnera nebo se učit německy...

Dokonce se tehdy dalo do pravopisu, že Němci se píšou s malým “n”.