Mým přátelům, kteří zemřeli jak zákony kázaly jim...

Vystudovaný právník a vystudovaný psycholog Karel K. zemřel před šestnácti lety. V posledních dvaceti letech před penzí byl soudcem v Brně.

Doktor byl klasický„old fashman“, vždy kravata vždy oblek, vždy „daleko od hlučícího davu“, dokonalé chování gentlemana. Vždy. Znali jsme se řadu let od doby, kdy jsme koupili jezdeckého koně a dělali výjíždky okolo brněnské přehrady. Vykali jsme si za všech okolností, dokonce i při plavbě na nafukovacích kajacích v deltě Dunaje v Rumunsku. „Mohl byste mně nafouknout lodici ?“ Jistě pane doktore“. Byl jsem o 17 let mladší a nijak jsem se nesnažil to změnit. Občas jsem ho navštívil u soudu, posadil se do soudní síně a poslouchal případ, který rozhodoval a pak jsme odešli do jeho místnosti, kde byly dvě židle a stůl. Doktor si sedl, já také a bylo ticho. Několik minut.

Obvykle začal on slovy, dívaje se z okna.... „Pane inženýre tato nehostinná budova“ a pokračoval docela dlouhými úvahami o současném soudu, režimu, atd.... rozuměli jsme si . On měl ve mně důvěru. Jestli pracoval raději jako psycholog patrně v začátcích, nebo jako právník, nevím. Byl ročník 1925, jeho otec a strýc byli právníci, on patrně jako nestraník u soudu musel lecco překousnout. Mluvil výborně několika cizími jazyky. Občas jsme se sešli u něho doma ještě s Dr. Milošem Holečkem, také soudcem Krajského soudu v Brně, který se stal později soudcem Ústavního soudu. Bylo to vždy velmi příjemně neformální, lidské, noblesní a přátelské. Jeho paní psycholožka byla často přítomna. Doktor K. měl rád život a život v podobě žen měl rád jeho. Nu, ale přišla osmdesátka a pak výše. Zemřel v osmdesáti pěti letech v brněnské nemocnici na srdeční selhání. Chybí mi.

A další známý Brňan-Jiří Letenský. Herec, věkem asi jako Dr. Karel K. Oni se spolu znali velmi dobře a já jsem se ním seznámil na nějaké společné cestě na vodních ramenech na Slovensku. JIří L. by poněkud herecky exaltovaný ale dobrý společník, s pohnutým mládím. Jeho matka, herečka Anna Letenská, byla vyslýchána pravidelně na gestapu pro pomoc, kterou poskytl její manžel lékaři, který ošetřil Jana Kubiše po atentátu na Heydricha.
Anna Letenská hrála v té době ve filmu, který se točil a měla tam roli, procházející celým filmem a byla na čísi přímluvu ponechána v té roli do konce filmování. Byla neustále vyslýchána a věděla o svém konci. Jistě pro ni bylo strašlivé dostávat se znovu a znovu do komediální role, kterou ve filmu měla. Cynismus nacistů nejhoršího možného jednání. Anna Letenská byla popravena v Mauthausenu střelou do týla, 24.října 1942 v 10 hod 56 minut. Tuto ránu si Jiří nesl v sobě do konce života. S přibývajícím věkem měl Jiří L. méně a méně příležitostí vystupovat jako herec. Podařilo se mi sehnat mu několik hodin výuky „správné mluvy „ pro studenty VUT v Brně. Pomohlo to oběma stranám. Jiří Letenský zemřel v roce 2004.