Medaili Ceaucescovi ?

Bylo to před mnoha lety v Rumunsku ve městě Suceava.Oslovil jsem staršího dost zuboženě vyhlížejícího chlapíka a ptal se na cestu."Odkud jsi ? " zeptal se mně Když uslyšel, že z Československa a z Brna, začal mu ohryzek na hubeném krku rychle poskakovat vzrušením.Byl dojat."Bojoval jsem v Brně jako voják " řekl. Oba jsme se objali.    

Myslím si, že náš prezident, který pojede do Ruska na oslavu osvobození naší vlasti a uctění památky sovětských vojáků padlých a raněných na území Československa, by se měl také s setkat s představiteli ostatních bývalých sovětských republik, protože mezi vojáky , kteří tehdy bojovali na našem území byly patrně i vojáci ostatních tehdejších sovětských republik, Ukrajinu nevyjímaje. Setkat se ano...ale podání ruky s otazníkem. A připomenout jim také, že v roce 1968 to byla v Československu poněkud jiná, jaksi nezvaná návštěva.

Statistiky uvádějí, že tehdejší Sovětský svaz měl na území Československa asi 148 000 padlých a 400 000 raněných vojáků.Ale pozor....rumunské vojsko 40 000 padlých a na 35 000 raněných.Statistiky před rokem 1989 uváděly dokonce kolem 100 000 padlých a raněných rumunských vojáků.

To už je takový počet, že by panu prezidentovi stálo zato v rámci slušnosti odletět do Bukurešti a podívat se tam také na přehlídku, která tam bude.S rumunským prezidentem by si mohl, či měl potřást rukou.A to obzvlášť srdečně. A poděkovat. Jednak za rumunské oběti a pak za postoj Rumunska v roce 1968.

Rumunsko bylo v roce 1968 jedinou zemí Varšavské smlouvy kromě Albánie které se odmítlo zúčastnit okupace Československa. O tom rozhodl tehdy rumunský prezident -diktátor Ceaucescu. Naopak jiní diktátoři v rámci Varšavské smlouvy srazili podpatky a sklonili hlavičky. Albánie na protest proti zásahu Varšavské smlouvy vystoupila v září 1968 z tohoto vojenského svazku.