Kdo neskáče není Čech..

 Je známý pokřik fanaticky poblázněných puberťáků a možná nejenom puberťáků. Je to vzepětí češství při některých sportovních duelech pro mne a snad i pro mnohé z nás  značně hloupým způsobem.  

Druhá strana mince.
Při výročí vzniku republiky 28.října, jsem v Brně viděl českou vlajku na jediné státní budově.Za okny obytných domů zcela pusto a prázdno.Lidé zapomínají, mnozí nevědí, nebo je jim to zcela jedno. Je volno a bude jistě dobrý oběd...
V USA a i v západní Evropě uvidíte vlajky země sice ne na každé vrbě, ale i na místech, kde byste je nečekali, na zahradě, v oknech soukromých domů, na osobních autech, a to i ve dnech, kdy není žádný státní svátek.
To je výrazem hrdosti na svou zemi a osobní sounáležitosti s ní.Setkal jsem se i s názorem, že Masaryk to zbabral, měli jsme zůstat Rakouskem-Uherskem, či jakousi federací jakou chtěl Karel I. "Nejraději bych vyvěsil černý prapor", řekl mi dokonce jeden chlapík.

28. říjen na Hradě a projev našeho prezidenta byl dobrý.Možná i velmi. Ale..".tatíček dolních deseti milionů" nevyšel ze svého dloholetého chápání světa.Oceňoval také ty, kteří mu projevili svoje sympatie v minulosti, tedy své přátele, kteří s ním vypili jistě mnohou číši, jako bývalý ministr "šála" Dostál, či vtipný, leč chlívák, František Ringo Čech,  nebo ten, který dal na dobrozdání současného prezidenta ekonoma a bývalého prezidenta taky ekonoma, současný šéf  chráněného parku Šumava, který nechal vykácet díky lýkožroutovi co se dalo i nedalo.O štráf vedle Němci, kteří mají na vedoucích místech šumavského parku skutečné odborníky, lesní inženýry a ne politiky jako my, nechali lýkožrouta v podstatě dělat co on uzná za vhodné, protože věděli, že škody budou menší. A ejhle..obrůst a renovace území je značně rychlejší než u nás.

Dá se pokračovat.Míchat své přátele se skutečně zasloužilými Čechy, v den výročí tak významného státního  svátku prostě nejde.Tím se tento svátek degraduje.
Osobní jedovatiny a útoky vyslovené prezidentem, se  v proslovu k tak významnému dni také nehodí, .Narážet na "Zelené" jako na zelené mozky, či připomínat biomasu paní Kateřiny Jacques - Bursíkové, je jaksi za rámcem slušnosti.

Nikdo nepřipomíná panu prezidentovi aféru Bamberg, či dehonestování paní Buzkové v jedné z jeho knih.
Nic není stoprocentní.Ani přátelství.Tím méně politiků. Protřelý aparátčík, lobbista soudruh Šlouf, který dopomohl současnému panu prezidentovi vstát z mrtvých a jehož pravice se vinula k pravici pana Zemana po vítězné volbě prezidenta téměř s láskou a s láskou byla opětována, se jistě nedočká podobného ocenění. Systém "dajli medaili"....Pan prezident totiž ví jak mixovat svým deseti milionům poddaných a jde s lidem a jeho míněním....
Suma sumárum mně připadá, že je  velká vzdálenost mezi tím co se děje na Hradě, byť podívaná to byla hezká, a tím co je v myslích lidí v zemi.Je jim to jedno.Stačí jim, že to uvidí v televizi.A pak pivo a klobásu...