Justice-a co s ní...

„Stav justice občas vyžaduje, aby byl občas dán úplatek, aby soudci dělali a soudili správně...“ Tolik několikrát obžalovaný bývalý advokát Jiří Teryngel.

Řekl bych, že na vše, tak jako na cokoliv jiného, kromě snad vraždy, se můžeme dívat z nadhledu věčnosti. Dělo se to, děje se to, bude se to dít.Jako lidé jsme čestní, méně čestní, nečestní.Co do procentuální četnosti případů, záleží patrně na zemi která je sledována.Řada soudců a právníků u nás, nemá význam jmenovat, na mnohé by se zapomnělo, vzala nějaký úplatek, či, zmírním to, pozornost. Jsou jistě i tací, kteří vše znechuceně ba energicky odmítli.

Příklad-jeden soudce brněnského soudu v dávnověku, hnal jistou madam ze třetího poschodí až do přízemí k východu s lahví rumu, kterou mu ta hodná paní přinesla. Ovšem to byl komunistický dávnověk, dnes jsou taxy jiné, patrně od tísíců, ke stotisícům...Justice je mocná.

Myslím, že není od věci si ozřejmit pár skutečností co může všechno vstřícná justice...jak píše Milan Kubr v jedné z jeho knih.

„Upravit protokoly a zápisy z jednání, prohlásit soud za nekompetentní pro daný případ, odmítnout průkazní materiál jako nepřijatelný, dohodnout se svědky odvolání výpovědi, nepředvolat nežádoucí svědky, ztratit soudní spis, udělat procesní chybu a z toho důvodu zastavit řízení, slíbit beztrestnost za spolupráci se soudem, přeložit soudce na jiné pracoviště-pokud ten je „neohybatelný“ a tak zasáhne jeho šéf, přidělit případ ohebnému soudci, soudci nemocnému, který je tak grogy, že případ nedokončí, či dříve umře, nereagovat na nedostavení se k soudu, vyměnit soudce z důvodů předpojatosti, vyhlásit trest na nejnižší možné hranici“. atd.

Dodal bych- neustálé odkládání soudního řízení obviněného, v důsledku jeho vymyšleného, leč lékařsky potvrzené neschopnosti jeho zdravotního stavu, /sypou se peníze lékařům/, usnadnění rychlého zmizení obviněných za hranicemi- /úprk v poklusu Radovana Krejčíře do Jihoafrické unie-patrně vyšší zájmy politiků/, skákání z oken či balkonů z dostatečné výšky, dobrovolně nebo nedobrovolně, - / ne u nás , ale Rusko v současnosti/, stíhání a trestání nevychovaných novinářů- u nás patrně přesazením na jiná místa, v Rusku karcer/, pro některé zatvrzelé bojovníky a bojovnice pak, jako v bývalém koženě dubovém Sovětském svazu, dlouholeté vězení či přednostní místo na psychiatrii, -/ osm hrdinných Rusů, kteří pár minut demonstrovali na Krasnoj ploščadi v Maskve jako protest proti vpádu svých soukmenovců k nám v roce 1968/.

Ale je známá řada právníků u nás, kdy v době komunismu se bili za svoje mandanty usilovně a neohroženě, byť úspěch byl výjimečný. A oni sami sobě uškodili. Na opačné straně stáli tací př./Urválek, Vieska/, kteří rozdávali tresty smrti jako sáček bonbonů. Byli natolik přesvědčeni o vině obžalovaných, nebo byl na ně vyvíjen tlak z vyšších politických míst ? Nevím. Lidé.V lidské společnosti je možné mnohé.

Dokonce i v zemi veskrze demokratické jako USA , bylo v roce 2000 nařízeno federálním soudem USA, a to většinou jednoho hlasu, zastavit přepočítání chybně vyplněných volebních lístků a hlasů na volbu prezidenta na Floridě. Byl zvolen Georg.W:Bush. Skutečný výsledek počtu hlasů nebyl nikdy oznámen.

Za zmínku stojí i chlapík Berlusconi. A to v celé řadě případů jeho působení. Byl odsouzen za korupci na osm let, zproštění, odvolání, promlčení, když byla mimořádně zkrácena promlčecí doba. Vysoce schopnému Berlusconimu se dokonce podařilo prosadit zákon o imunitě nejvyšších politiků. Jednomu Italovi z lidu se to přece jenom nelíbilo a dal Berlusconimu do zubů.
A tak podobně ..Je to jako hrát pasiáns...
Ale přece jenom...raději se dohadovat s justicí u nás, či v jiné jakž takž kulturní zemi, než v nějakém samoděržaví...

Tedy odpověď. Justice a co s ní ? Nic.