- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nápis sedne. Však se také postižení ozvali.
Počítáte se , doufám, mez ně...
Pane autore, je jen váš problém, když si myslíte, že je nápis o vás. Já jsem přesvědčen, neb detailně znám mou rodinu, že o mne a mých blízkých to není.
Díky za připomenutí "mého problému"
Pokud jsou jejich rodiče slušní lidé, tak jim dají pár facek. Každý si píše svoji vizitku sám, já bych do takové kavárny nešel.
Nezapomínejte, že značná část našeho "pyšného" národa taková je. Taková je realita a je marné před ní zavírat oči.
Účelem nápisu bylo zřejmě znepokojit ty, kteří vědí, že mají určitou minulost, která by měla zůstat nezveřejněna. Pro ty ostatní je to pouze nápis.
Třeba mluví členové skupiny sami o sobě. Neznám je, je možné, že jejich předci pracovali pro gestapo či Stb. Ale zrovna chlubit se tím, že mají předky zločince a vlastizradce, no nevím.....
Je to poměrně chytře napsané a je tu splněný účel. Zvedlo to ze židle. Jeden ze znaků umění. První osoba jsem Já, na to nemůžete, prostě nemůžete...Já. A je jen na Tobě - Vás, jak a jestli to přejděš a jdeš dál, nebo jak se cítíš: jsi si fakt jistý, že jsme všichni tenkrát udělali proti holokaustu dost? Miloš Kopecký by mohl o své vlastní rodině vyprávět; kolik z nás mělo ucho u rádia při procesech padesátek? A kolik lidí udalo za války někoho ze vsi...píšu tak, že snad negeneralizuju, ale být těch lidí dost, víc nebo všichni, asi se tu o mnoha pro národ tragických dějinných událostech vůbec nebavíme, že? Podotýkám, že k jakémukoliv hrdinskému činu kohokoliv za obou totalit mám skutečný a hluboký respekt...Nedávno jsem zmiňovala Karla Pecku, jak se zračí česká nátura v Švejkovi, co jde na všechno vychytrale. Což tak nějak bylo...Vychytrale jsme mnozí posílali děti radši do pionýra a v hospodě si ze soudruhů dělali srdnatě srandu.
Už třicet čtyřicet let umění jede v lajně konceptualismu... i tohle je umění. A i tohle je jedna z cest a náplně pojmu umělecký počin. Před 110 lety vystavil Marcel Duchampe pisoár a sušák na lahve: toto je umění.
Nápis ale - myslím si, není ani tak voláním zpátky, jako voláním dopředu. Varovným a záměrně tvrdým voláním dopředu, že některý chyby se fakt nedělaj dvakrát.
Každý si může při čtení toho nápisu naopak hrdě sám pro sebe říci. "Nejsem český srab atd."
Vždyť mají pravdu. Kam zmizeli ti, kteří podepisovali petice za popravu Horákové, kam zmizeli ti, co byli členy Lidových milicí? Kam zmizeli všichni ti, co byli členy KSČ? Kam zmizeli ti, kteří při okupaci aktivně pomáhali gestapu a jiným složkám? Kam zmizeli všichni domovní důvěrníci, kteří donášeli? Kam zmizela baby, co byly členkami interupčních komisi, které rozhodovaly o dalších životech? Nezmizeli. Pravda, někteří nežijí, ale zbytek je mezi vámi, staršími.
Ty báby z interupčních komisí bych jako příklad vynechal. Seznamte se prosím s postupy interupčních komisí v demokratických státech dnešního typu, např. v Polsku či v Irsku, ale určitě i jinde....
Umělecký mi to nepřipadá, ale jinak mě to nebere. Do něčeho chtěli šťouchnout a asi jim nešlo o to, aby sbírali lajky
Potřebovali by dostat na holou...
Je to správne si pripomenúť, že medzi nami boli aj sraby.
Ten nápis platí pre takmer všetky národy Európy.
Som francúzsky srab...
Som slovenský srab...
Som taliansky srab...
Som ukrajinský srab...
Som lotyšský srab..............................................
Chvalabohu v každom národe sa nájdu aj občania s pevnou morálkou, ale bohužiaľ aj sraby.
U Slovaku bych navic vzpomnel placeni za likvidaci vlastnich obcanu - to nikdo jiny nedelal.