Chcete pomoci Izraeli ?

Nyní to musíte odložit. Ale jakmile se situace v Izraeli uklidní, pokud nebudete mít šimrání na zádech od strachu, přihlaste se na Sar -EL -Izrael, to je pomoc Izraeli. Doufám, že bude obnovena.

Bojovat a odskočit si za kombajn, protože je čas na sklizeň obilí, jaksi nejde. Píše se rok 1982, izraelští  chlapi a chlapci, /ale i děvčata/, jsou ve válce s Libanonem, nu a jistému generálu Dr. Ahronu Davidovi napadlo požádat o pomoc s civilními pracemi svoje přátele v USA. Přijelo 600 Američanů. Platili si cestu, dostali jakés takés ubytování, jídlo 3 x denně -oboje zdarma a dělali co bylo potřeba. Ujalo se to na další roky. Před lety jsem se přihlásil  i já.

Tedy co vás čeká ?  3 týdny služby v Izraeli. Letadlo si zaplatíte, vojenské cimry dostanete, jakož i vojenský mundur s nášivkami vojenského dobrovolníka. Z letiště budete odvezeni pod dohledem dvou mladých izraelských děvčat, toho času vojaček, nezbytné pušky M16 jim budou mlátit do zad,   /povinná služba v Izraeli je pro děvčata 2 roky/, a vysypou vás tam, kde vás Izraelci potřebují. U nás to byl sklad vojenského materiálu u Galilejského jezera. A dál ? Cimry pro čtyři až šest lidí. Ráno   budíček  v šest a rajony-přemáchnout hadrou skromné koupelny a pár sprch. Snídaně. Zvyknete si 2 x denně na vajíčko-cholesterol-necholesterol, veka, koláč, všechna jídla košer-pochopitelně, na vepřové zapomeňte. Oběd a večeře krůtí nebo kuřecí steaky, brambory, hodně zeleniny. V Jaffě je ale celá ruská samoobsluha s ruskými názvy potravin a vepřovými hlavami na pultech. Ruských židů i nežidů je v Izraeli docela dost.

Po snídani se partie uniforem vyhrne na velitelský plac, ženy vojačky z Etiopie, Ukrajiny, Ruska, Jižní Afriky i původní Izraelky. Pár vojáků a vojaček mladých až mladinkých. Naše dvacítka z Čech a Moravy působila vesměs jako sbírka starožitností. Nahoru jde prapor izraelský a český. Na povel to má urostlý izraelský poručík-výsadkář. A pak ? No práce přece. Do půl čtvrté. Jsou tam s námi i bábušky a staříci z Ruska -židé, kteří se vrátili do Izraele. A po práci -inu dělejte si co chcete, civilové šli domů a my se bavili, hráli karty-nu nic moc. Byl zákaz odcházet mimo ten zadrátovaný ohraničený a docela rozměrný tábor- sklad. Bezpečnost především! 1 x v týdnu pak výjezd s naší slečnou vojačkou a její neodloženou flintou M16.Kam? Galilejská jezera, Cvat, atd. ,to bylo u nás. A kam pojedou s vámi ? Do blízkého okolí podle toho kde budete. Ve čtvrtek budete mít  konec.

A ty, synu či dcero, si můžeš dělat co chceš a jet kam chceš do neděle. Spíše musíš-tak to bylo u nás.Vojenská ochrana tábor se zredukovala na minimum a my jsme museli vypadnout. Spát můžeš pod keřem zadarmo, obvykle v ráji komárů, to jsem udělal, v běžném hotýlku za 200 šekelů-to je 1000  kč., nebo v  Tel Avivu, ve vojenské ubytovně zdarma včetně jídla. Vojákům se prokážeš vojenskou kartou. V neděli ráno "come back" autobusem plným vojáků , kteří se vracejí do posádek . Bezpečí zajištěno na 1000 procent. Každému vojáčkovi se houpe na kolenou puška M16.