Cesta I.

Den D se přiblížil. Přišlo 17. září 2008, datum mého odjezdu do Španělska. Letadlo společnosti Ryanair vyrazilo z Brna v 11.10 a přistálo v Gironě skoro půl hodiny před plánovaným příletem, takže někdy kolem 13.15. Ani na kufr jsem nečekala moc dlouho a hned u výdeje zavazadel se prodávaly jízdenky na autobus do Barcelony. Jedna cesta stojí 12 euro, zastávka je přímo u letiště a autobusy odjíždí každou chvíli. Tyto praktické informace vám ale už budou na nic, protože linka Ryanair Brno -  Girona už neexistuje :-) 

Autobus z Girony přijíždí na barcelonské Estació Nord, kde se nachází informační kancelář pro turisty, a kde vám zdarma dají mapu města a nasměrují vás k vašemu cíli. Odtud jsem jela metrem na zastávku Lyceu, v jejíž blízkosti se nachází hotýlek, ve kterém jsem měla zamluvený nocleh. V metru skoro nejsou eskalátory, jen obyčejné schody, a i když se sem tam vyskytují výtahy, nejsou všude a ne vždy fungují, takže jsem se pěkně natahala s kufrem. Na první "pohled" mě v metru upoutalo příšerné vedro, které tam panuje. Zatímco v pražském metru by člověk někdy zmrznul i v parném létě, v Barceloně bylo na ulicích naopak příjemně a v metru hic k zalknutí.

Ubytovala jsem se v hotelu Peninsular, který můžu vřele doporučit, jelikož má výhodnou pozici pro zkoumání centra města, je čistý, personál je příjemný, není drahý a má nádherné patio, jehož foto přikládám. Potom jsem se vydala na procházku, kterou jsem spojila s cestou na vlakové nádraží Sants, odkud jsem měla v plánu vyrazit příští den do Pamplony. Nádraží Sants je obrovské a na rozdíl od pražského nebo brněnského hlavního nádraží i čisté, takže nehrozí, že byste si neměli kam sednout, protože lavičky okupují pochybné existence. Úspěšně jsem si zakoupila jízdenku do Pamplony a teď už mi nic nebránilo v průzkumu města. Musím dodat, že jsem měla k dispozici jen jedno odpoledne, takže jsem se omezila na nejbližší okolí hotelu, a to na ulici La Rambla, což je takový barcelonský václavák.

Dá se říct, že La Rambla je stejně živá, ale atmosféra je samozřejmě úplně jiná. Ulice se dělí na 5 částí: La Rambla de Canaletes je pojmenovaná podle nenápadné fontány, u které se scházejí fanoušci FC Barcelona při významných událostech týkajících se klubu. Následuje La Rambla dels Estudis nebo také La Rambla dels Ocells. Ocells znamená v katalánštině ptáci a ulice nese toto pojmenování právem, protože v této části jsou stánky s ptáky všech druhů, od papoušků až po slepice. Další část se jmenuje La Rambla de Sant Josep, ale také se jí říká La Rambla de les Flors, neboli květinová Rambla. Jak napovídá název, zde se prodávají květiny. Odtud se dostanete na Mercat de la Boqueria, jeden z nejlépe zásobených trhů v Evropě. I mě naprosto okouzlil svými stánky s ovocem, zeleninou a celými vepřovými šunkami.

Pokračujeme po La Rambla dels Caputxins a dále na La Rambla de Santa Monica, která je centrem umělců a můžete si zde třeba nechat nakreslit vlastní portrét. Poté ulice ústí k pomníku Kryštofa Kolumba. Pochází z 19. století a výtahem se dá vyjet na vrchol, který údajně nabízí nádherný výhled na město. Bohužel já jsem tuto možnost propásla. Na konci procházky po La Rambla čeká na návštěvníky přístav s nespočetnými loděmi a také se zábavním centrem. Od moře fouká studený vítr a tak je dobré mít s sebou někoho, kdo vás zahřeje :-)