Budiž nám odpuštěno - 10. kapitola

Příběh pokračuje. S nečekanou nabídkou přichází za Anniným otcem Josef Bauman. Co to bude? Čtěte, příběh se rozvíjí dál...

Kapitola X

Josef Bauman všechno mění

Matyáš dřel na vinici do pozdního odpoledne, slunce pálilo jako ďas, po čele mu stékal pot, a přestože by nejraději zalezl někde do stínu, neustával, protože měl pocit, že práce v tom horku má na něj jakýsi očistný vliv. Proto zůstal ve vinohradu déle a vždy, když byl na konci své pomyslné hranice, přidával si pokaždé další a další pole vinohradu a kopal neúnavně dál.

Mezitím Anna Marie poklidila dům, k obědu připravila bramborové placky s domácí marmeládou, a protože otec nepřicházel, nečekala na něj, sama poobědvala, zbytek placek nechala na talíři na jídelním stole přikryté utěrkou a šla si dál po své práci. 

Právě se vracela ze zahrádky se džbánkem plným malin, když zaslechla dusot koňských kopyt a do dvora loveckého zámečku vjel vysoký muž na statném hnědákovi a začal se rozhlížet kolem. Jakmile spatřil Annu Marii, poznal ji už z dálky, usmál se a vyčkal, jakmile přišla blíž a zvolal na pozdrav. „Dobré odpoledne!.“

Ve vysokém jezdci s mírně prošedivělými vlasy a jezdeckým kabátem poznala statkáře Baumana a zvědavost v ní okamžitě sílila jako žár dnešního slunce. Co ten tady dělá? „Dobré odpoledne i Vám,“ opětovala jeho pozdrav a zůstala stát jen několik kroků od něj. „Co Vás k nám přivádí?“ zeptala se okamžitě a džbánek s malinami si tiskla k hrudi, zatímco Bauman uklidňoval svého koně, a kradmo po očku na ni koukl, avšak Anně neušlo, jak si ji prohlíží. A skutečně, hltal ji doslova pohledem, mladost z ní sálající a svěží krása byly pastvou pro jeho oči, a nic z její krásy nemohla ubrat skutečnost, že na sobě měla jen obnošené šaty barvy lesních malin, které právě nasbírala. Nemohl se na ni vynadívat. Aby si však nevšimla jeho mlsného pohledu, raději seskočil z koně a ledabyle se rozhlédl po dvoře. „Přijel jsem za Matyášem, je někde tady?“

Anna Marie se ušklíbla, s otcem stále nemluvila a neměla nejmenší ponětí, kde přesně je, ovšem před Baumanem nedala jakoukoliv nevrlost znát a klidným hlasem odvětila: „Ne, doma není, odešel za svítání buď do vinic, nebo na pole, nevím přesně kam.“

 „To je v pořádku, zastavím se jindy,“ usmál se najednou a jeho vrásčitá opálená tvář se v tom úsměvu trochu projasnila, přesto však Anna Marie před jeho pohledem nenápadně o krok ustoupila. Nechápala, proč sám velkostatkář přijel k nim na zámeček a hledal jejího otce, ale moc dobrý pocit z jeho přítomnosti neměla, jakýsi vnitřní hlas jí napovídal, že za Baumanovou návštěvou něco bude. „No a mám mu něco vyřídit?“ zeptala se, cítila, že vnitřní neklid v ní sílí, navíc Baumanův úsměv se Anně silně příčil, aniž by tušila proč.

Znovu se vyhoupl do sedla a shora na ni koukl těma svýma zvláštně šedýma očima, zatímco pánovitě řekl: „Ne, není třeba, já si s Matyášem potřebuji promluvit osobně. Ale tobě přeji krásný den, Anno Marie,“ pokynul jí na pozdrav, obrátil koně a zmizel stejně rychle, jako se na zámečku objevil, jen zvířený prach cesty dával Anně jistotu, že tady skutečně někdo byl.

Zvláštní, co jenom mohl chtít?

 

*

Matyáš, zmožen horkem, odpočíval právě ve stínu pod ořechem na okraji jednoho svého vinohradu a hleděl skrze přivřené oči na okolní krajinu. Mysl měl naprosto uvolněnou a prázdnou, takže mu chvíli trvalo, než si uvědomil, že za tím podivným dusotem, který otřásal zemí, na níž seděl, je skutečně cval koňských kopyt.

Než stačil otočit hlavu za přibližujícím se návštěvníkem, zastavil jezdec u jeho nohou a Matyáše probral s letargie známý hlas. „Tak tady jsi, Matyáši, konečně jsem tě našel.“

S leknutím vyskočil, až mu slamák spadl z hlavy. Hleděl vstříc Josefu Baumanovi v dokonale padnoucí jezdecké uniformě a nechápal, kde se tady tak najednou bere. „Vy, Josefe? Co tady děláte?“

„Co myslíš?“ zněla Baumanova příkrá otázka a Matyáš cítil svůj tekoucí pot už až na tváři. To, že si sám Josef Bauman dal osobně tu práci, aby si Matyáše našel na vinici, muselo něco znamenat. Ale co? Co mohl chtít?  

„Nemám zdání…“ hlesl Matyáš, sebral svůj zaprášený slamák ze země a narazil si ho zpět na hlavu.

Bauman se zamračil. „Tak přemýšlej.“

„No, kvůli čemu jinému byste tady za mnou byl, než kvůli mým dluhům? Ale řekl jste, že mi na splátku počkáte do vinobraní, než prodám nějaké hrozny, a pak víno… Já teď nemám žádné peníze. Ale tehdy jsem udělal, co jste chtěl, prodal jsem nějaké víno hospodskému, zaplatil jsem za utržené peníze dluh za opravu střechy a za ty peníze od vás jsem uhradil dlužné daně.“

Bauman přimhouřil své šedé chladné oči. „Ano, tak to má být, Matyáši.“

„A co po mně chcete teď?“

Josef Bauman dál seděl v sedle koně, asi protože si chtěl připadat před Matyášem ještě větší a hrozivější, seděl zpříma a pohlížel dolů na Annina otce jako na smítko prachu na zemi. „Mám pro tebe nabídku, kterou jsem dlouho zvažoval…“ odpověděl statkář a porozhlédl se kolem sebe. Řádky vinohradů zvedající se do mírného svahu a ztrácející se za kopcem byly zdánlivě bez konce, z nich deset řádků tady patřilo Matyášovi, další vinice měl zase jinde, ale tyhle patřily bezesporu k nejúrodnějším, rostly na dobré jílovité půdě a Matyáš se o vinici dobře staral.

Sledoval Baumanův pohled a s nedobrým tušením se zeptal: „Máte snad zájem ode mě koupit vinici?“

Statkář se zhluboka zasmál. „Koupit? Snad jsi chtěl říct, vyměnit za část tvého dluhu?“

Matyáš div nezaskřípal zuby. „Chcete snad, abych vám nechal svoji vinici jako splátku dluhů?“

„Matyáši, abys mi zaplatil všechno, co mi dlužíš, musel bys mi dát nejen všechny své vinohrady, ale i pole, dům a…“

S hrůzou v očích, zda to statkář myslí vážně, nenechal ho Matyáš ani domluvit a vyhrkl zoufalým hlasem: „A co bych pak dělal? Kde bych s Annou žil?“

Vypadalo to, že se Josef Bauman docela dobře baví Matyášovým zděšením, protože teprve po chvíli zavrtěl hlavou a odvětil: „Jen klid, nic takového po tobě nechci, nech si své vinice i polnosti, všechen svůj matek, přišel jsem ti totiž udělat jinou nabídku, a chci, abys o ní velmi přemýšlel, že mi odpovíš.“

Cítil, jak se mu hrdlo stahuje. Skoro se bál zeptat. „Jakou nabídku?“

Statkář se hrdě napřímil v sedle. „Zaplatím všechny tvé dluhy, které máš vůči jiným lidem, a smažu, co dlužíš mě. Budeš si moct žít dál na loveckém zámečku a starat se o své vinice a polnosti, a nebudeš na tu práci sám, zajistím ti dostatek pomocníků, a i o jejich plat se postarám také já…“ S tajemnou naléhavostí se odmlčel.

Matyáš ohromeně poslouchal a nechápal, co to všechno má znamenat a proč by to vše měl statkář nabízet právě jemu. Co bude Bauman chtít na oplátku? „Nerozumím tomu, kam tím vším míříte?“

„Přesně tak, Matyáši, vždycky je něco za něco. Tohle všechno, co jsem ti právě nabídl, splním do posledního slova, ale jen když ty na oplátku zařídíš, aby tvá dcera Anna Marie souhlasila se sňatkem se mnou.“

Matyáš polkl na prázdno a vyjeveně zamžikal očima unavenýma od slunce. Ohromením nedokázal nejprve ani promluvit, teprve když odkudsi zazněl výkřik vyplašených bažantů, trhl sebou a o krok ustoupil zpět ke stromu. „Cože?“ Srdce mu bušilo jako splašené a po tvářích mu stékaly ledové čúrky potu. „To přece nejde, nemůžu o něčem takovém rozhodnout za Annu…“

„Ale no tak, Matyáši, neříkám, abys o tom rozhodl za ni. Jsi přece rozumný muž, a když si s Annou Marií o všem promluvíš, jistě tvá dcera pochopí, v jaké situaci jste se ocitli, a rozhodne se správně. Nebo ne? Je to přece chytré děvče a ví, co je pro tebe i pro ni dobré.“

„To já nevím… To přece po ní nemůžu chtít…“ Zoufalý Matyáš se odvrátil a stanul na okraji vinice. To jediné, co skutečně měl, svoji dceru, že by měl provdat za Baumana, člověka, který byl jen o pár let mladší, než byl on sám? Vždyť něco takového nemohl po Anně Marii žádat! Sňatek pro peníze? Nemyslitelné, nikdy by na něco takového nepřistoupila. „Opravdu, to po mě nechtějte, Josefe…“

Bauman si zachoval chladnou tvář. „Podívej, Matyáši, nechci, abys mi dal odpověď ještě dnes, jdi domů a všechno s dcerou v klidu prober. Pro odpověď na svoji nabídku si přijdu řekněme jedenatřicátého srpna? Předpokládám, že dva týdny jsou dost času, abys Annu Marii přesvědčil, že sňatek se mnou je to nejlepší, co ji mohlo potkat.“

„Dva týdny…“ Matyáš si protřel zpocenou tvář, až ho pot zaštípal v očích, do kterých mu rázem vstoupily slzy. Byl s rozumem v koncích, ale najednou se sebral a rozhodně přikývl. „Dobrá tedy, Josefe, pokusím se s Annou Marií promluvit, ale nic Vám neslibuji, má svoji hlavu stejně jako já a pochybuji, že bude souhlasit.“

„Snaž se,“ doporučil mu rychle Josef Bauman, pokynul Anninu otci na pozdrav a zmizel dřív, než se Matyáš stačil vzpamatovat.

Autor: Michaela Navrátilová | pátek 13.7.2012 9:36 | karma článku: 6,77 | přečteno: 548x
  • Další články autora

Michaela Navrátilová

Skládka pod Pálavou: jak vypadala loni, a jak vypadá dnes?

Když jsem v loňském roce napsala článek, v němž jsem upozornila na rozrůstající se velkou skládku nedaleko Pálavy, u silnice 52 a hráze vedoucí k Dolním a Horním Věstonicím, měl článek nebývale velký ohlas. Dokonce i Břeclavský deník na můj popud na článek zareagoval a pokoušel se zjistit, kdo za tuto lokalitu, v níž černá skládka vznikla, zodpovídá. Doufala jsem, že zájem médií tuto rok od roku rostoucí skládku pomůže zastavit, popřípadě se najde způsob, jak to tady vyčistit. A přestože naprosto čisto tady dnes, po roce a dvou měsících od loňské článku, není, tak alespoň něco málo se opravdu změnilo...

8.9.2013 v 17:30 | Karma: 11,77 | Přečteno: 588x | Diskuse | Ostatní

Michaela Navrátilová

ATC Merkur Pasohlávky: něco nového, něco starého

Sportovní vyžití v jednom z největších kempů v České republice bylo vždycky velké. Šlo to tady s dobou, a lidí sem rok od roku jezdí více a více, vždyť proč také ne, když je tady tak krásně? Jenomže kemp Merkur není jen o koupání. Je potřeba lidi také nějak zabavit. Ale takový Paintball, windsurfing, mini golf, plážový volejbal, projížďka na člunu nebo šlapadle, tenis nebo ping pong je už trochu ohraný. Pro letošek to chtělo něco nového, trošku netradičního na naše české poměry, a tak v ATC od jara funguje Wake park.

1.9.2013 v 13:45 | Karma: 8,71 | Přečteno: 1221x | Diskuse | Sport

Michaela Navrátilová

Grand Prix Brno 2013 - velká cena, velký zážitek

Musím se přiznat, že k velkým fanouškům motocyklových závodů nepatřím. Několikrát sem Velkou cenu viděla v televizi, většinou ne celý závod, spíše útržkovitě, no ale už nyní mohu říci, že vidět tuto strhující událost na vlastní oči, se přenosu v televizi nevyrovná.

26.8.2013 v 17:45 | Karma: 13,72 | Přečteno: 796x | Diskuse | Sport

Michaela Navrátilová

Mikulovský zámek pod peřinou... Krásný je i v zimě.

Mikulovský zámek zřejmě není třeba představovat. Krásná barokní stavba se tyčí na skále nad městem a je jednou z jeho nejkrásnějších dominant. Ze zámecké zahrady, zvláště z Vyhlídky, se Vám naskytne výhled na celé široké okolí, dohlédnete až do Rakouska. A když je vše zakryté sněhobílou peřinou, máte pocit, jakoby všechno spalo. Žádné davy lidí korzující zámeckou zahradou, jen pusto a klid. A všude kolem sníh. V létě je Mikulov a jeho zámecká dominanta nádherná, ale v zimě získává vše tajuplné kouzlo...

23.2.2013 v 15:50 | Karma: 13,38 | Přečteno: 457x | Diskuse | Fotoblogy

Michaela Navrátilová

Ztracené kouzlo Vánoc...

Myslete si co chcete, ale v posledních letech se z Vánoc stává jediné: komerční honba na dárkama, soutěž o to, kdo utratí více peněz za naprosto nesmyslné dárky, šílená tlačenice v přecpaných nákupních centrech, která se už většinou na konci října obléknou do vánoční výzdoby, výlohy obchodů jsou plné balíčků v lesklých papírech a všude, kam se podíváte, jsou naprosto nesmyslní Santa Clausové a sobi, a co je nejhorší, malé děti jsou už natolik popletené, že znají většinou jen Santa Clause a Ježíšek už jim mnohdy nic neříká. Tak taková je dnešní realita Vánoc.

20.12.2012 v 11:32 | Karma: 11,65 | Přečteno: 842x | Diskuse | Ostatní

Nejčtenější

Pekarová chválila Kingdom Come. Nemáte zásluhu, neparazitujte, sepsul ji autor

6. února 2025  16:55,  aktualizováno  7.2 8:43

Hra Kingdom Come Deliverance 2 od českého vývojáře Warhorse Studios je celosvětový prodejní hit....

Trump nevyhostí prince Harryho z USA. Je to chudák, má hroznou ženu, vysvětlil

8. února 2025  21:05

Britský princ Harry se podle serveru listu The New York Post nemusí obávat toho, že bude vyhoštěn...

„Je to tu peklo.“ Dva dny s narkomany na Andělu, drogovém epicentru Česka

4. února 2025

Premium „Já chci umřít. Fakt chci umřít. Rozumíte? Bože, prosím, ať už chcípnu, tohle není život, tohle je...

Masakr ve švédské škole si vyžádal deset mrtvých. Zahynul i pachatel, říká policie

4. února 2025  14:08,  aktualizováno 

Zhruba 10 mrtvých si vyžádala úterní střelba v areálu vzdělávacího centra v Örebro ve středním...

Šikaně čelila roky, říká matka napadené dívky. Škola pochybení odmítá

3. února 2025  13:26

Několik desítek dětí v sobotu v Hodoníně přihlíželo nevybíravým útokům na dvanáctiletou dívku. Ta...

Bývalá chce vyplatit z majetku, který jsem nabyl před svatbou. Co patří do SJM

11. února 2025

Manželská smlouva je u nás je poměrně novým právním institutem. Umožňuje manželům upravit si...

Hotovost pomalu mizí. Mladší Češi platí mobilem, starší plastovou kartou

11. února 2025

Obliba bezhotovostních plateb výrazně narůstá. Například jen za první pololetí loňského roku...

Do katastru nemovitostí jen s občankou. Opatření cílí na vytěžování dat a podvody

11. února 2025

Premium Prohlížení katastru nemovitosti má být napříště možné už jen s prokázáním totožnosti. Na občanku...

Last of Us, Bílý lotos nebo Diddyho pád. Sledujte s iDNES Premium jen za 149 Kč

11. února 2025

Využijte jedinečnou příležitost k získání prémiového obsahu i špičkové filmové a seriálové zábavy...

  • Počet článků 30
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1065x
Píšu, protože mě to prostě baví a snad moje práce někoho zaujme...

Seznam rubrik