Trump znovu v Oválné pracovně

Donald Trump to znovu dokázal a po čtyřleté pauze se vrátil do Bílého domu, silnější než kdykoli předtím.

Nemyslím, že přeháním, když označím jeho návrat za comeback století. Je to teprve podruhé v historii, kdy se úřadu ujímá člověk, který bude své druhé funkční období vykonávat po přestávce. Naposledy se jednalo o prezidenta Grovera Clevelanda v roce 1893. Trump navíc nastoupil jako nejstarší prezident v historii. Joe Bidena překonal o zhruba 5 měsíců. Na rozdíl od něj však překypuje energií, snad ještě více než před osmi lety, kdy se ujal funkce poprvé.

Ve svém prvním týdnu udělal několik zcela zásadních opatření. Podepsal desítky exekutivních výnosů, z nichž velká část (78) spočívala ve zrušení Bidenových výnosů. Trump se například rozhodl odstoupit od Pařížské klimatické dohody. Amerika by se podle něj měla zaměřit na těžbu nerostných surovin, především pak ropy a zemního plynu. Za tímto účelem vyhlásil stav národní energetické nouze.

Zrušil Bidenův výnos o tom, že do roku 2030 bude polovina automobilů v USA elektrických. Chápe totiž, že technologickému vývoji by se měl umožnit samovolný průběh. Nelze technický pokrok direktivně nařídit, nebo zakázat.

Dále pak nařídil, že Amerika bude oficiálně uznávat pouze dvě pohlaví, tedy muže a ženu. Znamená to tedy konec transgenderovému šílenství v zemi.

Vyhlásil nouzový stav na jižních hranicích s Mexikem a poslal tam vojáky. Situace je neúnosná, už teď se hovoří, že v USA žije nějakých 20 000 000 lidí nelegálně, a to je pouze hrubý odhad.

Rozhodl se zahájit proces vystoupení ze Světové zdravotnické organizace (WHO). Dle jeho názoru platí Spojené státy za členství neférovou částku. Dále pak podle něj organizace nezvládla pandemii covidu a jiné zdravotnické krize.

Mimo jiné se staronový prezident rozhodl omilostnit lidi, kteří byli obviněni z útoku na Kapitol ze 6.1. 2021, chce přejmenovat Mexický záliv na Americký záliv a hora Denali na Aljašce se bude opět jmenovat Mount McKinley. Také způsobil průvan v byrokracii, když vyhodil vládní zaměstnance odpovědné za genderovou rovnost a rovnost menšin. Dal tím tak najevo, že hodlá usilovat o efektivní státní správu, kde nebude místo pro přebytečné úředníky. Ještě také stihl vyzvat ruského prezidenta Vladimíra Putina k dohodě o ukončení války na Ukrajině. Za prvních 168 hodin v úřadu toho stihl více než se všeobecně očekávalo.

Myslím, že se můžeme těšit na čtyřleté prezidentování Donalda Trumpa, které se ponese v duchu nekompromisních rozhodnutí, tvrdé reálpolitiky a upřednostňování hesla America First (Amerika na prvním místě). Je ale otázkou, jaký dopad budou mít jeho další kroky na Evropu.