Tyto vaše zákazy omezují svobodu projevu, vážení politici

Bič na nepohodlné novináře? Možná je to příliš silný termín. Mnoho lidí ovšem vyjadřuje docela ostrý nesouhlas s novelou trestního zákoníku, podle kterého může být vsazen do vězení ten žurnalista, který zveřejní záznamy policejních odposlechů. Nesouhlas vyjadřuje i vedení českého Syndikátu novinářů, Unie vydavatelů a Asociace televizních organizaců.

Zákaz zveřejňování odposlechů, ale i další sporné věci, se dostal narychlo a překvapivě do novely trestního zákoníku před několika týdny (více zde a zde). Nyní musí novelu schválit Senát.

Kdyby tento zákaz skutečně platil, patrně by nevznikla proslulá divadelní hra Ivánku, kamaráde - kus Petra Čtvrtníčka a Jiřího Lábuse postavený právě na záznamech policejních odposlechů z fotbalového prostředí (viz zde). Lidé by se také nedozvěděli o kontaktech nynějšího ministra vnitra Ivana Langera s podnikatelem napojeným na slavného kmotra českého podsvětí Františka Mrázka (viz zde).

Proti novele trestního zákona omezujícího práci novináři už protestovali čeští šéfredaktoři (viz zde a zde) i Evropská asociace vydavatelů novin (viz zde).

Nyní přinášíme společný dopis šéfů Syndikátu novinářů, Unie vydavatelů a Asociace televizních organizací:

Vážené paní senátorky,
vážení páni senátoři !

V současné době se bude Senát Parlamentu České republiky zabývat novelou trestního řádu a trestního zákona, přijatou Sněmovnou Parlamentu České republiky dne 31. října 2008.

Přivítali jsme její část věnovanou právní ochraně obětí trestných činů, zvláště dětí, považujeme však za nepřijatelné, aby byla doprovázena ochranou údajů o pachatelích trestných činů.

Je obecně uznáváno, že svoboda projevu a informací tvoří jeden z pilířů každého demokratického systému. Podle článku 17 Listiny základních práv a svobod má každý právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. Realizace svobody projevu může podléhat i řadě omezení. Každé takové omezení  však musí sledovat některý z legitimních cílů daných Listinou. Ta uvádí, že právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná. V našem případě je otázkou, zda se jedná o opatření nezbytné.

Je obecně známo, že tisku přísluší v demokratické společnosti povinnost sdělovat informace a myšlenky veřejného zájmu. K tomu se pojí právo veřejnosti takové informace obdržet.

Rating České republiky se sníží

Ústavní soud  České republiky ve svém nálezu I.ÚS 453/03 z 11.11.2005 říká, že "věcí veřejnou jsou: agenda státních institucí, jakož i činnost osob působících ve veřejném životě, tj. například činnost politiků místních i celostátních, úředníků, soudců, advokátů. Věcí veřejnou je i umění včetně novinářských aktivit a showbyznysu a dále vše, co upoutá veřejnou pozornost."

Evropský soud pro lidská práva v řadě svých rozhodnutí uvádí:" Svoboda projevu platí nejen pro informace nebo myšlenky přijímané příznivě, ale také pro ty, které zraňují, šokují či znepokojují, tak tomu chce pluralita, tolerance a duch otevřenosti, bez níž není demokratické společnosti."
Zákazy uveřejnění informací pod hrozbou sankce v novele trestního řádu vedou jednoznačně k omezení svobody projevu.

Pokud podle ustanovení § 8 a) nesmějí orgány činné v trestním řízení zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, pozbývá novinář možnost věrohodně ověřit informace, které při své činnosti získal. A v případě zveřejnění takových informací může být trestně stíhán.

Podle ustanovení §8c), které se týká tzv. odposlechů, nesmí být zveřejněn obsah záznamu telekomunikačního provozu, ani další informace, pokud vedou ke zjištění  totožnosti této osoby a nebyly-li použity jako důkaz řízení před soudem. Novinář tak pozbývá možnost relevantním způsobem informovat o věcech veřejného zájmu a plnit tak svou roli "hlídače" v demokratické společnosti. Navíc jak finanční sankce, tak trestní postih se jeví jako zcela nepřiměřený prostředek vedoucí k zastrašování novinářů.

Jsme přesvědčeni, že novela, kterou se má Senát nyní zabývat, je v námi uvedených bodech pro svobodu médií v Česku nepřijatelná. Poté, kdy se od roku 1991 formuje úprava rozhlasového a televizního vysílání a v roce 2001 byl přijat nový  zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání a  kdy byl v roce 2000 přijat platný tiskový zákon, jde o vážný zásah do svobody médií a v případě jeho schválení a podpisu pana prezidenta se rating České republiky ve společenství demokratických států prudce sníží.

Zrušte trestný čin pomluvy

Přesto, že jsme v debatě o minulé verzi trestního zákona uplatňovali požadavek na odstranění reliktu minulosti týkajícího se "trestného činu pomluvy", v současném návrhu trestního zákona se v § 182 opakuje v podstatě stejný text, který kriminalizuje verbální čin. Dovolujeme si Vás upozornit, že již v roce 2000 vyzval zvláštní zpravodaj OSN pro svobodu názoru a projevu členské státy ke zrušení kriminalizace pomluvy ve prospěch civilního procesu, v němž je i u nás dostatečná záruka proti šíření pomluv. Nedávno vyzval představitel Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě zcela adresně členy českého parlamentu, aby využili současné reformy trestního zákoníku k dekriminalizaci pomluvy. Doporučujeme proto tento paragraf bez náhrady vypustit.

Podepsané instituce vyjadřují hluboké znepokojení nad obsahem trestních zákonů, jejichž schválení je nyní ve Vaší moci. Jsme přesvědčeni o tom, že současně platný tiskový zákon,zákony upravující rozhlasové a televizní vysílání,  pluralita našich médií a svoboda tisku a v neposlední řadě úprava ochrany osobnosti obsažená v občanském zákoníku zaručují dostatečně ochranu osobnostních práv občanů. V případě policejních odposlechů nemůže být povinností novináře suplovat povinnost policie a být za její porušení kriminalizován.

Dovolujeme si Vás požádat, abyste odložili projednávání novely trestního řádu a trestního zákona a umožnili nám spolu s Vámi uskutečnit společnou diskusi s odbornou veřejností, jak to navrhli ve svém dopise šéfredaktoři řady periodik.

V úctě

Ing. Miroslav Jelínek,

předseda Syndikátů novinářů  České republiky

Ing. Tomáš Böhm,

prezident Unie vydavatelů

Mgr. Hana Svobodová,

jednatelka Asociace televizních organizací

Praha 19. listopadu 2008

(mezititulky - redakce blogu MF DNES)