Záhadná kauza Kuřim dostává stále konkrétnější obrysy. Jsou to bohužel obrysy z krve a utrpení. Spolu s Ondřejem a Jakubem byla pravděpodobně krutě mučena i třiatřicetiletá Barbora Škrlová. Trýznili ji nejprve jako třináctiletou Annu, pak i jako třináctiletého Adama? Proč a nakolik dobrovolně tyto dvě postavy ze sebe Barbora dělala? Přišel další zvrat, evokuje další otázky. Odpovědi se zase hledají velice těžko. Nejen kvůli policejnímu embargu, ale hlavně kvůli tomu, že úplnou pravdu neznají ani aktéři příběhu. Vzhledem k tomu, o jak velkou záhadu jde, snaží se všechna média přinést co nejvíce informací. Existují, tudíž dělají to, co je jejich práce. Pátrají a svá zjištění zveřejňují. A budou to tak dělat i dál.
Je až s podivem, jak se s tím někteří lidé špatně vyrovnávají. Kauza se totiž otřela o různé osobnosti, které se zase znají s jinými. Brno je město známé tím, že se zde zná (skoro) každý s každým. Skvělý herec populárního divadla (Městské divadlo Brno) Viktor Skála hraje zároveň i na kritikou velice ceněné scéně - v Divadle u stolu. Divadelní dramaturg Martin Fahrner vydával prózy u brněnského nakladatelství Petrov. A jejich známí se zlobí na média, do jakých souvislostí teď tyto dotyčné dávají. Nechápou, že do případu média nikoho nezatahují, do případu se může každý dospělý zatáhnout jen sám svými činy.
Jinou známou osobností, která se do kauzy aktivně připletla, je šéfredaktor Literárních novin Jakub Patočka. Chtěl pomoci své dávné známé Kateřině Mauerové, pomáhal jí i s legalizací Anny bez identity. Když zjistil, že ho Mauerová obelhala, vylil si opět zlost na novinářích a nyní se již ke kauze nevyjadřuje.
Jak Patočka, tak majitel již zavřeného nakladatelství Petrov Martin Reiner-Pluháček pronesli, že médiím jde rozpatláváním kauzy Kuřim jen o zvyšování nákladu a tržby. Přitom náklad novin pomáhá zvyšovat spíše odpovídání na otázky (třeba jak to bude s platbami ve zdravotnictví) než kladení dalších a dalších otázek v neuvěřitelně zamotaném, a proto zajímavém případu. Novináři hledají odpověď na základní otázku „proč?". Proč musely ty děti tolik trpět?
Přitom to, co se píše v MF DNES, je jenom publikovatelný odvar z hrůz, které se staly.
Týráním dětí to totiž nekončí. Jde o případ, ve kterém selhala rodina, několik státních institucí, zasahuje do několika zemí a může být i varováním, kam až může zajít pornobyznys či sektářství a oblbování lidí. Informování snižuje nebezpečí, že se něco takového bude opakovat.
Nedělejme oběť z někoho jenom proto, že se o něm zmínila média. Opravdovými oběťmi v této kauze jsou ti, kteří byli týráni. A možná i další děti, o nichž ještě teď nevíme. Ondrovi s Jakubem zveřejňování případu jistě život do budoucna neulehčuje. I proto je například MF DNES velmi zdrženlivá při přetiskování jejich fotografií.
S trochou nadsázky lze říci, že jestli média v případu někomu opravdu ublížila, je to město Kuřim. Z relativně klidného maloměsta s nádherným okolím se stalo synonymum pro bizarní příběh a utrpení. Stačilo, že se tam na půl roku přistěhovala z Brna jedna hodně divná parta.
Karel Škrabal, vedoucí brněnské redakce MF DNES
