Ještě k testu nemocnic: A doma si zamykáte, sestřičko?

Nepřeju sice nikomu nic zlého, ale je to situace, která může potkat kohokoliv z nás. Jste vážně nemocní, po těžké operaci, probíráte se právě z narkózy, je vám zle. Ležíte v nemocnici a máte pocit, že se o vás starají ti nejpovolanější. Že jste - při vší té mizérii, která vás zrovna potkala - v bezpečí. Omyl. Test, který v minulých dnech podnikli reportéři Mladé fronty DNES ve dvanácti českých špitálech, je jasným důkazem, že spojovat si nemocnici s bezpečím je bláhová iluze. (více o testu zde a zde)

Reporter MF DNES jako lekar v ostravske nemocnici.MAFA

 V jedenácti testovaných nemocnicích (tedy s výjimkou jedné jediné!) se redaktoři oděni do bílých plášťů a bílých kalhot dostali v klidu i na jednotky intenzivní péče či na novorozenecká oddělení. Často jim sestřičky dokonce na požádání vydaly i dokumentaci pacientů. Úplně cizím, nepovolaných lidem!

V Anglii začaly nemocnice důsledně dbát na bezpečnost pacientů poté, co tam únosce odnesl mimino přímo z novorozeneckého oddělení. V Česku bohužel nezabral ani devět let starý případ, kdy po olomoucké nemocnici bloumal lesník v bílém plášti a „gynekologicky" vyšetřoval pacientky.

K větší pozornosti zdravotníky nevybudil ani případ vraha Zelenky, který v havlíčkobrodské nemocnici ordinoval pacientům smrtící dávky jedu. Test MF DNES znovu potvrdil, že v českých nemocnicích rozhodně není bezpečno: kdo nasadí bílý plášť, stává se rázem „polobohem", jemuž se otevírají všechny dveře.

Ředitelům dotčených nemocnic dochází, o jak vážný problém jde. Tedy máme-li věřit jejich prohlášením, že pochybení podřízených vyšetří a viníky potrestají. Snad budou mít i sílu na prosazení změn ve svých nemocnicích. Proč? Odpovědnost za nevpuštění vetřelce na uzavřené nemocniční oddělení totiž zčásti padá na zdravotní sestry.

A jak to vidí ony, naznačila jedna z nich v dopise adresovaném MF DNES. Podepsala se jako Dita H. Píše: „Po přečtení vašeho článku, jak snadné je se dostat k pacientovi a jeho dokumentaci, mám smíšené pocity. Na jednu stranu vám musím dát za pravdu: chyba je i v nás sestrách. Ale na druhou stranu: zkuste někdy být celý den v nemocnici a dělejte naši práci. My sestry se celý den snažíme vyhovět přáním pacientů a plníme ordinace lékařů, objednáváme vyšetření, mnohdy i pacienty na ta vyšetření vodíme, do toho všeho zvoní telefony, které musíme vyřizovat, vyplňovat štosy papírů. Každá z nás má na starosti devět pacientů. Zdravotní sestra je ta, co podá, přinese, utře, umyje, vynese..."

Ano, sestry toho dělají hodně. Odpovědnost, kterou mají, rozhodně nemíním zlehčovat. Jejich práce si zaslouží velké uznání. Teď však na sestry nikdo nehází další velké břemeno: jde jen o to, aby šéfové nemocnic (tam, kde je to nutné) zajistili bezpečné dveře a aby do nich sestry nevpouštěly každého jen proto, že má bílý plášť. Je to celkem prosté. Sestřičky v pražském Motole, kde jako jediní v testu MF DNES obstáli a na oddělení nás nepustili, mohou poradit, jak na to.

A ptáte-li se pořád, proč mají být střežena nemocniční oddělení, kde leží bezmocní pacienti či malé děti, pak odpovídám protiotázkou napsanou v titulku tohoto článku.

Jiří Kubík, zástupce šéfredaktora