Jak nám hlavní hygienik zavřel cestu k informacím o žloutence

Hlavní hygienik by si teď klidně mohl otevřít informační kancelář. Pod tíhou zpráv, které média denně zveřejňovala o postupu žloutenkové epidemie, zřejmě usoudil, že z přemíry informací by mezi lidmi mohla vzniknout panika.

A tak udělal něco, co zavání cenzurou: zakázal všem svým podřízeným v celé republice, aby novinářům říkali cokoliv na téma žloutenka.

„Nezlobte se, ale my už vám to nesmíme říct,“ slyšíme teď od epidemiologů, od kterých chceme slyšet všechno, co může lidem pomoci, aby se nákaze vyhnuli.

On jediný je teď tím správným zdrojem, který bude novináře o žloutence informovat. A teď mu z toho jde hlava kolem, protože ke spoustě pracovních jednání mu od rána do večera drnčí telefon.

Zjevně nedomyslel, že na světě nejsou jen celostátní média, že informace denně žádajím i desítky regionálních zpravodajů, kteří pro deníky, rozhlasové i televizní stanice pracují ve všech krajích.

Hlavní hygienik má na takový krok jistě právo. Ale vyplatilo se mu odříznout novináře od informací fundovaných odborníků? Opravdu to stálo za to?

Alena Zvěřinová
redaktorka MF DNES